Špičkový výzkum osmileté školačky odhalil, na který typ mužů nejvíce útočí straky
Foto: valbel / Depositphotos
Emma Glenfieldová je žákyní třetí třídy základní školy a žije v malé vesnici v Modrých horách - pohoří v Novém Jižním Walesu v Austrálii. Denně si píše deník a jednoho dne si položila jednoduchou, ale zajímavou otázku. Díky ní prakticky náhodou provedla neotřelou vědeckou studii.
Školní projekt osmileté australské dívky se stal virální studií velkého rozsahu a odhalil chování strak, které se chovají nepřátelsky k těm, kdo mají na hlavě méně vlasů, uvedla australská rozhlasová a televizní společnost Australian Broadcasting Corporation. Když jednoho dne Emma zpozorovala straku familiárně pojmenovanou „pan Swoopsalot“, která žije v blízkosti školy a terorizuje žáky, učitele i rodiče, napadla ji otázka: „Proč straky útočí shora? Na koho útočí a jakým směrem se zaměřují?". Emmin učitel Luke Carr si myslel, že tyto otázky by byly skvělým materiálem pro projekt na hodinu matematiky.
Emma tedy zahájila terénní výzkum. Začala na střední škole v Modrých horách – „na území pana Swoopsalota“. Pozorovala lidi, které napadl, a tyto útoky zaznamenávala. Analýza nahrávek ukázala, že lidé, které pan Swoopsalot napadl, byli obvykle muži vysoké postavy, s řídkým nebo řídnoucím vlasovým porostem.
S pomocí své maminky Kristy Glenfieldové Emma připravila online dotazník a vytiskla letáky s QR kódem, poté se vydala do místního parku a požádala cizí lidi, aby jej vyplnili. Ptala se také studentů a učitelů ve své škole. Respondentů se v dotazníku dotazovala, kolik jim je let, jak jsou vysocí, jaký mají účes, kolik váží a zda byli někdy „zraněni při útoku ptáka“. Dotazník vyplnilo 150 studentů a učitelů, ale tím to neskončilo. Online průzkumu se zúčastnilo více než 30 000 lidí z celého světa.
Protože je Emmě osm let a ještě „neumí pracovat s Excelem“ (tabulkovým procesorem – pozn.), prezentovala své údaje pomocí kostek Lego. Výsledky potvrdily její hypotézu – muži, kteří mají méně vlasů jsou častěji napadáni (strakami).
Emma ve svém průzkumu také požádala respondenty, aby ohodnotili straky na navržené stupnici. Jak se ukázalo, že „všichni tyto ptáky milují“: „Všichni lidé, kteří byli napadeni a zraněni, byli napadeni bez zranění nebo nikdy nebyli napadeni (strakou), milují straky," zdůraznila autorka průzkumu.
Straka kouká na vzhled
Odborníci na chování ptáků upozorňují, že dosud nikdo nezkoumal souvislost mezi útoky strak a vzhledem napadených. Navíc profesionální ornitologické studie obvykle nepřilákají tolik účastníků. Velikost vzorku je mimořádně velká, což výsledkům dodává na důvěryhodnosti. S podporou svého učitele se Emma zúčastnila soutěže NSW Investigating with Mathematics a ve své věkové kategorii porazila studenty z celé Austrálie.
Emmina maminka by si přála, aby i ostatní děti objevovaly, co je baví, a cítily se podporovány v tom, aby své vášně následovaly. „Jedním ze snadných způsobů, jak děti povzbudit k takové práci, je vést si deník," řekla paní Glenfieldová. „Je to příležitost mluvit s dětmi o tom, co je zajímá a o čem bychom se mohli dozvědět víc."