Střední Evropa má mezi obyvatelstvem nejnižší podíl cizinců
Země střední Evropy mají podle nových údajů Eurostatu nejnižší podíly cizinců (jak státních příslušníků EU, tak státních příslušníků třetích zemí) v poměru k velikosti populace.
Cizinci v EU
V Evropské unii je více než 36 milionů cizích státních příslušníků.
V lednu 2020 žilo v jedné z členských zemí EU přibližně 23 milionů státních příslušníků třetích zemí, což představuje více než 5 % populace evropského bloku.
Přibližně 13,5 milionu občanů EU navíc žilo v jiném členském státě, což představuje 3 % populace EU.
Malý má nejvíc
V relativním vyjádření je Lucembursko zemí EU s nejvyšším podílem cizinců, přičemž téměř polovinu populace (48 %) tvoří cizí státní příslušníci (39 % občanů EU a 9 % státních příslušníků třetích zemí).
Mezi další země s nejvyšším podílem cizinců na jejich celkové populaci patří Malta (20 %), Kypr (18 %), Rakousko (17 %), Estonsko (16 %), Lotyšsko (13 %) a Irsko (13 %).
Nejnižší podíl cizinců ve střední Evropě
Země visegrádské skupiny jsou na opačném konci žebříčku.
Česká republika je na 1. místě s více než 5 % populace tvořené cizinci (2 % státních příslušníků EU a 3 % mimo EU), což je v absolutním vyjádření přibližně 550 000 lidí.
Maďarsko (2 %), Slovensko (1 %) a Polsko (1 %) mají významně marginální podíl na celkovém počtu obyvatel, kteří jsou cizími státními příslušníky, ať už z jiného členského státu EU nebo mimo blok.
Reálná čísla ve V4 mírně vyšší
Údaje Eurostatu se zaměřují na cizince s trvalým nebo jiným typem legálního pobytu v zemi. Reálná čísla mohou být v řadě členských států EU relativně vyšší.
Národní úřad pro cizince v Polsku zjistil, že více než 450 000 cizinců žilo vloni v zemi s platným povolením k pobytu, což představuje meziroční nárůst o 8 % a reprezentuje to 1,7 % populace (vyšší než odhady Eurostatu).
Totéž platí i na Slovensku, kde místní úřady odhadovaly počet cizinců na nejméně 120 000 (neboli 2,2 % z celkového počtu obyvatel země), včetně více než poloviny ze zemí mimo EU.
Bez ohledu na zdroj dat však podíl cizích státních příslušníků žijících ve středoevropských zemích zůstává mezi nejnižšími v EU.