Studie: Deprese a žaludeční vředy jsou propojené geneticky. Vědci našli 8 genetických variací spojených s riziky vzniku vředů
Vědci z University of Queensland potvrdili souvislost mezi depresí a žaludečními vředy, a to v největší studii genetických faktorů při peptickém vředovém onemocnění na světě. Vědci poskytli vodítka k tomu, jak střeva a mozek spolupracují díky studii lékařských údajů od téměř půl milionu lidí.
Profesorka Naomi Wrayová z UQ's Institute for Molecular Bioscience (IMB) a Queensland Brain Institute a Dr. Yeda Wu z IMB poskytli vodítka, jak fungují střeva a mozek právě díky tomuto výzkumu na téměř půl milionu lidí.
Komplexní přístup
Dr. Wu uvedl, že výzkum podpořil holistický (komplexní, celostní pohled na systém – pozn. autora) přístup k péči o pacienty s gastrointestinálními chorobami jako jsou peptické vředy, které někdy v životě postihují 5 až 10 % lidí.
„Jako student medicíny jsem si všiml, jak se po psychoterapii nebo psychiatrické léčbě u některých pacientů zlepšily gastrointestinální příznaky,“ řekl Dr. Wu.
„Tato studie spojující závažnou depresi se zvýšeným rizikem gastrointestinálních poruch také vysvětluje komorbiditu (přítomnost jednoho či více onemocnění vyskytujících se současně s primárním onemocněním – pozn. autora) těchto stavů.“
Stres a žaludeční bakterie
Stres byl považován za hlavní příčinu peptického vředového onemocnění, dokud nebyl australskými nositeli Nobelovy ceny Barrym Marshallem a Robinem Warrenem spojen s bakteriemi Helicobacter pylori.
Dr. Wu uvedl, že léčba od té doby snížila prevalenci (rozšířenost) onemocnění, ale nyní je třeba znovu zdůraznit význam dalších rizikových faktorů včetně životního stylu a psychologických faktorů.
Riziko vzniku podle genu
„Abychom zjistili, proč se u některých lidí objevují vředy, studovali jsme zdravotní údaje od 456 327 jedinců z britské Biobanky a identifikovali jsme osm genetických variací spojených s rizikem vzniku peptického vředového onemocnění,“ uvedl profesor Wray.
„Šest z osmi variant zřejmě souvisí s tím, proč jsou někteří lidé náchylnější k infekci bakterií Helicobacter pylori, což by zvýšilo jejich náchylnost k peptickému vředovému onemocnění.“
Profesorka Wrayová uvedla, že stávající léčba peptického vředu se zaměřuje na gen spojený s jednou z těchto genetických variací, takže identifikace dalších asociovaných (sdružených) genů by mohla nabídnout příležitosti k vývoji nových způsobů léčby.
Porozumět genu a nemoci
„Přístup k rozsáhlým souborům údajů o zdraví a genomech umožňuje vědcům lépe porozumět mnoha složitým chorobám a zvláštnostem,“ uvedla. „Prostředky, jako je britská Biobanka, umožnily nyní studovat přispění genů k běžným chorobám jako je peptický vřed, a lépe porozumět rizikům,“ uvedla profesorka Wrayová.
„Pokud bychom mohli pacientům poskytnout skóre genetického rizika, mohlo by to být součástí preventivního programu, který pomůže snížit míru peptického vředového onemocnění.“