Světová výstava v roce 1900 v Paříži nabídla úžasné novinky. Poprvé byly představeny eskalátory
Pařížská výstava Exposition Universelle v roce 1900 představila zázraky, které ovlivnily budoucnost a předznamenaly začátek dvacátého století. Světovou expozici vědy, techniky i umění si nenechalo ujít neuvěřitelných padesát milionů návštěvníků.
Exposition Universelle 1900 byla poslední z pěti výstav konaných v Paříži v 19. století, přičemž byla také největší z nich. Tato výstava sloužila jako oslava přelomu století – představila největší světové úspěchy předchozího století a předznamenala inovace, které měly přijít v tom následujícím. Ačkoli mělo být původním hostitelem expozice Německo, nebyla jeho vláda schopna akci plánovat s dostatečným předstihem. Paříž se tak chopila příležitosti a uspořádala největší veletrh v evropských dějinách.
Ohromné prostory i účast
Pařížská výstava v roce 1900 měla největší účast nejen ze strany návštěvníků – těch se ukázalo na padesát milionů – ale i ze strany účastníků samotné expozice. Do hlavního města Francie přijelo na přelomu století prezentovat svá díla přes 83 000 vystavovatelů. Především však událost zajistila Paříži pověst předního města moderní doby s celou řadou nejen technologických budov a staveb – kromě budovy metra tak kulisy výstavy doplnila například elegantní železniční stanice Gare de Lyon či most Alexandra III. Samotné výstaviště pak díky ploše 543 akrů překonalo všechny doposud pořádané akce tohoto typu i co do fyzických rozměrů. Hlavní stanoviště se nacházela na Champ-de-Mars, Trocaderu, Esplanade des Invalides a podél břehů Seiny.
Každá země pojala svůj pavilon v osobitém stylu
Své jedinečné národní pavilony navrhlo a postavilo celkem 47 zemí z celého světa. Například Britové pak svůj pavilon vymodelovali podle klasického anglického šlechtického zámku, německý pavilon pro změnu připomínal pivnici. V tomto roce byl navíc společným prvkem řady expozic koncept panoramatické prezentace. Vznikala tak různá stanoviště se snímky plavby na moři, ale také například s motivy Transsibiřské magistrály. Velké oblibě se pak u návštěvníků těšila Cinéorama, chytré spojení panoramatických obrazů a kina, jež simulovalo let horkovzdušným balónem nad Paříží.
Demonstrace tohoto jedinečného zážitku však netrvala dlouho – organizátoři výstavy se obávali, že by horko z balónu mohlo způsobit požár. Cinéorama jako taková se už nikdy nepoužila, v roce 1955 však společnost Disney uvedla na trh vylepšenou verzi s názvem Circle-Vision 360°, která se používá dodnes.
Honosné hostiny pro desetitisíce čestných hostů
Po celou dobu trvání expozice se konaly rozsáhlé slavnosti a hostiny. Jednou z největších událostí tohoto druhu na Exposition Universelle byl Banquet des Maires. Ve stanech uprostřed Tuilerijských zahrad bylo postaveno 606 stolů, ke kterým zasedli ke společné hostině všichni starostové ze všech francouzských měst a vesnic – bylo jich 20 777. Číšníci v automobilech se proháněli uličkami a rozváželi vína a pokrmy o několika chodech. Přípravu občerstvení měla na starost firma Potel et Chabot, která svou tradicí sahá až do roku 1856 a specializuje se právě na velkolepé oslavy tohoto typu. Banquet des Maires byl však v mnohém jedinečný – společnosti se podařilo dosáhnout světového kulinářského rekordu, který zůstal dodnes nepřekonán.
Nové objevy – metro, eskalátory i matrjošky
Dne 14. července 1900 byla slavnostně otevřena nová metropolitní podzemní dráha – pařížské metro. Inženýr Fulgence Bienvenue, známý jako Le Pere du Metro, zahájil práce na ambiciózním plánu v roce 1896. Jeho metro bylo chváleno jako stavba hodná Římanů. V rámci výstavy byl k vidění také první eskalátor, který vyrobila firma Otis, jež se výrobě tohoto typu zařízení věnuje dodnes.
Možná vás pak překvapí, že zde byly veřejnosti poprvé představeny také ruské matrjošky. Ačkoliv se tak může zdát, že tradice těchto panenek sahá několik století dále do minulosti, skutečností je, že byly představeny až v roce 1900 na veletrhu v Paříži. První ruská sada panenek byla totiž navržena až v roce 1890, o deset let později pak v rámci výstavy získala bronzovou medaili.
Olympiáda jako doprovodný program
Součástí pařížské výstavy v roce 1900 byly také první Olympijské hry pořádané mimo Řecko. Většina sportovních akcí se konala ve Vincenneském lesíku, velkém parku na východní straně města. Speciálně pro cyklistické závody pak byl postaven velodrom se čtyřiceti tisíci místy k sezení, který se zde nachází dodnes. Fakt, že na této olympiádě měly možnost poprvé v historii her soutěžit také ženy, pouze podtrhuje význam pařížské výstavy nejen pro tehdejší dobu, ale i pro následující generace.