Tajemná stavba Dolmen de Soto. K čemu byla postavena a kým?
Ačkoliv by se mohlo zdát, že svět již nenabízí žádné záhady, opak je pravdou. Dobrým příkladem jsou objekty, u nichž doteď netušíme, za jakým účelem vznikly. Kromě známého Stonehenge si neméně pozornosti zaslouží španělské Dolmen de Soto.
Prastará podzemní památka
Dolmen de Soto není jedinou megalitickou strukturou, která se nachází v jihozápadní části Španělska. Celkem je jich více než 200. Dolmen de Soto je nicméně nejzajímavější z nich. Jde o obrovskou podzemní strukturu, která je stará tisíce let a pohřbená pod kopcem, který má šedesát metrů v průměru. Stonehenge jsme v úvodu článku nezmínili náhodou – lidé často Dolemn de Soto označují za španělské podzemní Stonehenge.
Protože jde o jednu z největších kruhových megalitických památek ve Španělsku, zkoumání Dolmen de Soto se věnovala řada odborníků. Zvládli na kamenech objevit pradávné kresby, z nichž mnohé zobrazují lidi ozbrojené dýkami, holemi a sekyrami. V tomto ohledu je Dolmen de Soto jedinečný, protože žádná jiná evropská megalitická stavba nemá tolik vyobrazení ozbrojených lidí. To vede ke vzniku další důležité otázky: čeho se lidé, kteří Dolmen de Soto vytvořili, tolik báli, anebo s kým bojovali?
Složitá stavba
Podobně jako u jiné tisíce let staré památky, egyptských pyramid, výstavba Dolmen de Soto nemohla být lehký úkol. Na jeho vznik lidé použili kameny rozdílných velikostí a tvarů, aby vytvořili kamenný kruh, který měří v průměru 65 metrů.
Podzemní chodba je na začátku úzká a nízká. Postupně se rozšiřuje a její strop navyšuje, jak se blíží k zadní části památky. Uvnitř je galerie se 63 kamennými pilíři, čelní deskou a dalšími 30 kameny.
Hřbitov, anebo chrám bohů?
Vzhledem k tomu, kolik práce vznik Dolmen de Soto zabral, musela být tato památka pro tehdejší lidi vysoce důležitá. Vědci a odborníci, kteří ji zkoumali, se nemohou shodnout, k čemu přesně sloužila.
Jedna z teorií praví, že Dolmen de Soto sloužil k uctívání kultu smrti. Anebo mohlo jít o místo, kde lidé přinášeli obětiny nejrůznějším bohům a dalším mocným bytostem. Jiní zastávají názor, že Dolmen de Soto mohl sloužit jako hřbitov. Této myšlence ale příliš nenahrává skutečnost, že výzkumníci v tomto prostoru objevili pohřbených pouze osm těl – zdaleka ne tolik, jak by se u hřbitova podobného stáří dalo čekat. Každé z mrtvých těl u sebe mělo věci jako kamenné sekyry a pazourkové nože, zdobené i nezdobené keramické nádobí, kostěné náramky a mořské fosilie, tedy vybavení spojované s posmrtným životem.
Stejně jako Stonehenge, i Dolmen de Soto by mohl souviset s chodem přírody a ročními obdobími. Konkrétně se astronomicky orientuje na východ a jeho struktura odpovídá západu slunce během jarní a podzimní rovnodennosti. V tento den paprsky slunce září skrze chodbu a dopadají na specifickou komoru, která se nachází v nejvýchodnější části památky. To vzbuzuje dojem, že lidé v minulosti mohli pořádat symbolický rituál, v jehož rámci se za dopadu slunečních paprsků mrtví znovuzrodili. Ačkoliv tak pravda zůstává neodhalena, Dolmen de Soto pravděpodobně sloužilo jako místo uctívání a zároveň jako místo posledního odpočinku vybraných jedinců.