Tajemství odhaleno: Zemětřesení tvoří obrovské zlaté nugety hluboko pod zemí
Foto: belchonock / Depositphotos
Zemětřesení je náhlé uvolnění deformační energie, která se nahromadila v horninách ve formě elastických vln. Seismoloigie je obor geofyziky, který se zabývá studiem zemětřesení.
Vznik zlatých nugetů
Jakým způsobem vlastně vznikají zlaté nugety, které se objevují v různých oblastech světa je inspirativní geologická hádanka, kterou se vědci už léta snaží rozluštit. Podle výzkumu může být klíčem ke vzniku masivních zlatých nugetů právě zemětřesení.
Vědecký tým
Vědecký tým, který vedl Chrisopher R. Voisey z Monash University v Melbourne dospěl k závěru, že zvláštní vlastnosti křemene v kombinaci s mechanickým působením zemětřesení mohou vést k hromadění zlata.
Najdete dva metry širokou křemennou žílu a přímo uprostřed je velký zlatý valounek a nic kolem, co by s ním mohlo reagovat
říká geolog Christopher Voisey. Zlaté nugety s hmotností až padesát kilogramů se mohou vytvořit. Proč dochází k tak velké akumulaci zlata, vědci zatím nedokážou s jistotou vysvětlit. V zemské kůře se zlato vyskytuje ve velmi nízkých koncentracích, tvorba velkých shluků rozpuštěného zlata v hydrotermálních tekutinách je složitý proces, při kterém je potřeba vzít v úvahu mnoho faktorů.
Vliv zemětřesení na tvoření zlatých nuget
Zemětřesení tvoří silné tlakové změny v půdě, které způsobují trhliny a štěpiny v hornině. Tyto geologické změny umožňují kapalinám obsahujícím zlato, proudit těmito vzniklými otvory. Výzkumníci se domnívají, že napětí vytvořené při zemětřesení v krystalech křemene vede k tomu, že rozpuštěné zlato a nanočástice zlata se usazují na konkrétních místech. Toto usazování probíhá na místech, kde je již zlato nahromaděno, čímž se urychluje proces tvorby zlatých nugetů.
Vlastnosti křemene jsou klíčové pro tento fenomén. Křemen je jediný rozšířený minerál v zemské kůře, který vyrábí pod tlakem elektrické náboje. Elektrické napětí, které vzniká během zemětřesení, přitahují rozpuštěné částice zlata a podporují jejich ukládání na křemenných površích. Účinek se primárně soustředí na stávající ložiska zlata. Pravděpodobné vysvětlení je takové, že zlato je na rozdíl od křemene vodivé – v podstatě náboje z povrchu minerálu odtahuje, takž se tam kumuluje více nanočástic. Stále nové napěťové pulsy při zemětřesení dovolují zlatým nugetům postupně růst.
Experiment
Vědecký tým předpokládal, že piezoelektřina křemene nebo jeho schopnost vyvinout elektrický náboj při namáhání je klíčovým faktorem při následujícím experimentu. Vědci ponořili křemenné desky do roztoků s obsahem zlata nebo zlaté nanočástice a napodobili údery na některé z ponořených desek s frekvencí 20 Hz. Náraz generoval až 1,4 voltu, to způsobilo agregaci zlatých zrn na povrchu desky. Zlato se ale na desky bez úderů neukládá.
Experiment se opakoval s kusem zlaté křemenné žíly, úložiště zlata se koncentrovalo na již existující zlato. Stávající zlato přijímá napětí nabitého a méně vodivého křemene, přitahuje k sobě více zlata a koncentruje mineralizaci. Zajímavosti k tématu můžete zhlédnout i v tomto videu.