Měsíc po porodu zůstávaly Eskymačky s dítětem v odděleném iglú, „jen“ pečovaly o dítě a odpočívaly. O vše se starali muži
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Eskymácké ženy získávaly informace o těhotenství a porodu předáváním z generace na generaci. Těhotná žena měla výjimečné postavení, byla jí věnována patřičná opora a mohla se vyvarovat těžší práci.
Nahlížení na těhotné a rodící ženy se nemění jenom v čase, více či méně přirozeným vývojem, ale je také odlišné z hlediska místních tradic, zvyků, rituálů a zkušeností. Poznatky z různých koutů světa jsou nesmírně inspirativní a cenné. Zrození života je chápáno jako přirozený děj, úžasná síla ženy či posvátný okamžik, dozvídáme od Petry Valdhansové, autorky diplomové práce na téma Blízká osoba u porodu, kterou sepsala na Katedře antropologie a zdravovědy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Těhotenství a porod u Eskymáků (Inuitů)
Eskymácké ženy získávaly informace o těhotenství a porodu předáváním z generace na generaci. Těhotná žena měla výjimečné postavení, byla jí věnována patřičná opora a mohla se vyvarovat těžší práci. I u Eskymáků se tradovalo mnoho pověr a rituálů v souvislosti s mateřskou rolí ženy. A jak píše autorka diplomové práce, jedním z hlavních doporučení pro rychlý a bezproblémový porod však bylo, aby žena dlouho neseděla, ale byla aktivní a do posledních okamžiků čilá.
Blízká osoba u porodu a vyhovující poloha
Podle Petry Valdhansové ženy rodily ve speciálním stanu nebo iglú, jež bylo zhotoveno pouze pro tento účel. U porodu rodičku doprovázela jedna starší žena, která příliš do samotného průběhu porodu nezasahovala, ale poskytovala ženě psychickou podporu. Maminka si spontánně vybrala porodní polohu, která jí vyhovovala, nejčastěji ve dřepu, v kleče, nebo vleže na boku. Poloha na zádech byla pro ženy Eskymáků zcela nepřirozená.
Období po porodu
Dítě bylo po porodu zabaleno do kůží a setrvávalo s maminkou v porodním stanu nebo iglú ještě asi měsíc. Žena nesměla vykonávat žádnou práci. Měla pouze pečovat o dítě a ve zbylém čase odpočívat. O domácnost a vše potřebné se staral manžel, který však pobýval odděleně. Po uplynutí jednoho měsíce se žena s dítětem vrátila ke zbytku rodiny, aby mohlo být přivítáno příbuznými.
Se jménem i vlastnosti jmenovce
Jméno dostalo dítě osmý den po narození, nejčastěji po nedávno zemřelém členovi komunity. Eskymáci věřili, že kromě jména dítě dostává i vlastnosti jeho bývalého nositele. Pokud rodiče chtěli dát dítěti jméno po žijící osobě, dostalo novorozeně od tohoto jedince dar. Následně bylo dítko šamanem pokřtěno. V dnešní době stále více žen volí možnost rodit v nemocnici, ale díky obrovským vzdálenostem těchto zařízení by ženy rády rodily v doprovodu školených porodních asistentek, zakončuje pojednání o těhotenství a porodu mezi eskymáckou populací Petra Valdhansová ve své diplomové práci na téma Blízká osoba u porodu.