Terakotová armáda hlídá celá tisíciletí čínského císaře
Foto: Bingar1234 / Creative commons, CC-BY-SA
Na 7 tisíc vojáků již po dvě tisíciletí hlídají čínského císaře. I přesto, že je Terakotová armáda velmi oblíbenou turistickou atrakcí, svůj největší poklad, císařovu hrobku, ještě nevydala.
Náhodný nález nebývalých rozměrů hlídá celá tisíciletí čínského císaře. Samotná hrobka s pokladem císaře ještě není otevřena
Psal se rok 1974, když skupina vesnických farmářů při kopání studny objevila hliněnou lidskou hlavu a další fragmenty. Jaké štěstí tehdy bylo, že se rozhodli zavolat tamější úřady a svůj objev nahlásit. I přesto, že farmářům trvalo několik týdnů, než se k oznámení rozhodli, vůbec první přivolaný archeolog Kchang-min dokázal z materiálu, který mu byl předán, sestavit dvě sochy životní velikosti. Terakotová armáda pocházející z 3. století před naším letopočtem tak začínala nabývat své skutečné podoby. Ještě ji ale čekala poměrně dlouhá cesta.
Okamžitě po tomto nálezu se začalo s archeologickými pracemi tohoto osmého divu světa. Ale v tichosti, tak aby o vykopávkách nikdo nevěděl. Proč takové tajnosti? Důvod je prostý. Od 60. let minulého století tehdejší hlava čínského státu Mao Ce-tung hlásal snahu očistit společnost. Při tehdejší Velké kulturní revoluci tak rudé gardy ničily vše, co připomínalo staré tradice a způsoby myšlení. Archeolog Kchang-min se bál, že stejný osud potká i jeho vykopávky.
Plán Kchang-mina na pomalé, a především utajované odhalení jednotlivých soch Terakotové armády vzal ale za své. Mladý a zvídavý žurnalista na jeho plán přišel, nelenil a vše oznámil. Během několik málo měsíců pak byla Terakotová armáda odhalena v celé své velikosti, která čítá na 7 000 válečníků.
Není socha jako socha
Je až dech beroucí, jak jednotlivé sochy vypadají. Není žádná, která by byla podobná té druhé. Každý z bojovníků je originálem plným detailů. Sochy životní velikosti jsou rozděleny do čet a rot. Komplex vypadající jako skutečně živá armáda čítá sedm tisíc terakotových válečníků.
Jednotlivé roty jsou umístěny ve třech podzemních sálech. Pro obrovitost Terakotové armády se předpokládá, že byla tvořena již od roku 220 před naším letopočtem.
Sochy jsou propracované do posledního detailu. Vousy, čáry na dlaních, postoje i reálné pohledy. Vypadají, jako by byly připraveny každou chvíli zaútočit. Každý z vojáků je v životní velikosti. Váží okolo 100 kilogramů a měří 166–187 centimetrů.
Čchin Š-chuang-ti toužil po celoživotní slávě
A proč vůbec Terakotová armáda vznikla? Tehdejší panovník Čchin Š-chuang-ti byl až poblázněn svou mocí. Byl tak hrdý, že chtěl, aby jej každý znal a pamatoval si jej. A to nejenom během vlády, ale i po smrti. Už za svého života se tedy pustil do budování ohromující hrobky s vojáky, kteří jej budou chránit i po smrti.
Utajený poklad i hrobka čekají na otevření
Archeologové sice odkryli většinu Terakotové armády, dostat se do samotné hrobky se jim ale zatím nepodařilo. Předpokládá se, že skrývá nejenom tělo panovníka, ale také spoustu pokladů.
Samotná hrobka je opředena smrtí více, než by se na první pohled mohlo zdát. Právě kvůli ní zemřel nejeden ze sedmi tisíc pracovníků, kteří se na její výstavbě podíleli. Aby neprozradili, jaké poklady a kde se v hrobce nachází, jednoduše byli zavřeni a čekala je v obrovitém komplexu smrt.
Traduje se, že hrobku, do které se až dodnes nikdo nedostal, střeží důmyslné pasti. Automatické samostříly, příkopy plné rtuti či propadliště jsou překážkami, se kterými se tváří v tvář nechce setkat žádný z archeologů.
Neotevření hrobky má ale ještě jednu překážku. A sice nedostatečně vyvinuté technologie. Číňané se totiž bojí poškození hrobky. A tak čekají, až někdo dokáže vynalézt technologie, které hrobku nijak neponičí.