Místo, které skrývá děsivé svědectví historie. Jednou ho navštívíte – a nikdy ho už nedostanete z hlavy

V Ústeckém kraji nedaleko Litoměřic leží město, které nepůsobí na první pohled nijak zvláštně. Zdálo by se, že je to obec jako každá jiná, ale není tomu tak. Příběhy Terezína se hluboce zapsaly nejen do české národní historie, ale i té evropské.

Terezín se jeví jako hezké historické městečko na severu Čech s vlastní pevností. Takových měst je v Česku nespočet. Není tomu však ještě ani sto let, co město sloužilo jako ghetto a tranzitní tábor pro Židy, odkud byli masově převáženi do vyhlazovacích táborů. Dodnes Terezín připomíná hrůzy, které zde za sebou zanechala druhá světová válka. Je ale také místem, které symbolizuje naši sílu a neoblomnost.

Přečtěte si také

KVÍZ: Projděte s námi základními fakty a událostmi české historie. Ověřte si, kolik toho víte

10. 7. 2024

Zrození pevnosti s chmurným osudem

Císař Josef II. nechal roku 1780 vybudovat vojenskou pevnost, ochranný val, který měl střežit cestu z Drážďan do Prahy během prusko-rakouské války. Na počest císařovny Marie Terezie ji nechal pojmenovat Terezín. Později za Habsburků se z pevnosti stala věznice i místo, kde byly vykonávány tresty na politických i vojenských vězních během první světové války. Mimo jiných zde byl uvězněn i slavný srbský atentátník Gavrilo Princip za spáchání atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este. Ty nejhorší časy měl Terezín tou dobou ještě před sebou.

Malá velká pevnost

Město se skládá celkem ze tří částí – hlavní (Velké) pevnosti, Malé a z opevněného prostoru mezi nimi. V červnu 1920 převzalo Malou pevnost pražské gestapo, aby zde byl rok poté zřízen sběrný tábor, židovské ghetto. Brzy nato přestaly stačit kapacity pevnosti a civilní obyvatelé žijící v Terezíně byli nuceni se vystěhovat. Až do noci z 8. na 9. května 1945, kdy byl Terezín osvobozen, jím prošlo během okupace na 160 tisíc lidí, většinou při přestupu do vyhlazovacích táborů na východě. Jedním z mnoha velmi silných příběhů je ten o Haně Kleinové, která až do své deportace do Terezína žila idylický prvorepublikový život ve vile na pražském Smíchově. Její příběh zaznamenal syn Frank v knize Moje máma z Terezína, který dlouhou dobu netušil o matčiných strastech za války, smrti svých prarodičů v Osvětimi, ba dokonce ani to, že byla Židovka.

Terezín konečně vzkvétá, historii navzdory i ku prospěchu

Za socialismu byl Terezín opět sídlem vojenské armády, která odsud odešla až na konci 90. let. Záhy nato, roku 2002, se přes Terezín prohnala ničivá spoušť v podobě rozsáhlých povodní. Od té doby město prochází celkovou rekonstrukcí a usiluje o zapsání do seznamu světového dědictví UNESCO a těší se velkou návštěvností z řad turistů. Každým rokem si město připomíná svoji historii v rámci říjnových Josefínských slavností. Ty letošní připadají na sobotu 4. října 2025. Kromě pestrých dějin a expozic, které je zachycují Terezín skrývá také další výjimečný světový unikát v podobě spletitého labyrintu podzemních chodeb, které sloužily pro komunikační ale i odposlouchávací účely.