Tichý oceán pomalu zaniká, upozorňuje slovenský geograf

Tichý oceán je zřejmě nejméně klidné místo na světě. To, co se děje pod hladinou, vůbec neodpovídá jeho názvu. Řekl před pár lety v rozhovoru pro TASR slovenský geolog a geograf Juraj Činčura.

Tichý oceán je zřejmě nejméně klidné místo na světě. To, co se děje pod hladinou, vůbec neodpovídá jeho názvu. Řekl před pár lety v rozhovoru pro TASR slovenský geolog a geograf Juraj Činčura.

"Pod mořskou hladinou se zemská kůra nerozpíná, ale podsouvá se pod okolní kontinenty, na jedné straně pod Asii a na druhé straně pod obě Ameriky. Na těchto místech vznikají zemětřesení, která vyvolávají vlny tsunami," vysvětlil Činčura s tím, že největší světový oceán pomalu zaniká.

Časované bomby

"Netřeba z toho však dělat drama, protože už se to pomalu děje 170 milionů let. Jeho vodní plocha se ztrácí tempem 0,54 hektaru ročně, což je při jeho rozměrech zanedbatelné množství," doplnil Činčura. Neklidných míst, tedy časovaných bomb, je na naší planetě víc. Některé z nich jsou v hustě obydlených částech světa.

"Je to například mediteránská oblast, od Španělska přes Itálii s jejími činnými sopkami, řecké sopečné ostrovy až do Malé Asie. V této oblasti vzniká napětí z toho, že se Africká litosférická deska tlačí pod Euroasijskou. Hromadí se tlak a vznikají otřesy či zemětřesení," konstatoval Činčura.

Biblická potopa

Rizikovým místem je také nejlidnatější americký stát Kalifornie, na jehož území se nachází známý tektonický zlom San Andreas. "Část Kalifornie leží na Pacifické desce, kde je například i Los Angeles. Na druhé straně, San Francisco se nachází na Severoamerické desce. Při nich nejde o jejich podsouvání, ale obě desky se pohybují paralelně podél zlomu San Andreas,"," dodává slovenský vědec.

"Jde o to, že Pacifická deska se snaží předběhnout Severoamerickou. Jednou by se proto mohlo stát, že Los Angeles bude ležet severněji než San Francisco, přičemž v současnosti je to naopak. Napětí v této oblasti však vede k zemětřesením. Všichni tam žijí s představou, že jednou to velké zemětřesení přijde."

Sopky a potopy (světa)

Juraj Činčura ve svých knihách zkoumal vliv sopek na lidské dějiny nebo i to, zda se v minulosti odehrála biblická potopa světa. 

„Celosvětová povodeň nemůže vzniknout, neboť nemůže na celém světě ve stejnou dobu 40 dní a nocí pršet, jak píše Bible. Ale každá kultura, která hovoří o potopě světa, však zažila ve své historii něco katastrofického, ať už to bylo vyvoláno atmosférickými jevy jako jsou cyklony, hurikány nebo vnitřními silami Země, například podmořská zemětřesení, která vytvořila ničivé vlny tsunami.