Tisíce let staré slovo, které se v Československu běžně používalo – o vzniku spartakiády
Foto: Nechranická / Creative commons, CC-BY-SA
Původ slova spartakiáda najdeme až ve starověkém Římě. Pojí se se slavným příběhem Spartaka, ale četně se začal používat až v minulém století.
Fenomén jménem Spartakus
Spartakus (*120 př. n. l. – † 70 př. n. l.) byl otrok a gladiátor. Vedl neúspěšnou vzpouru starověkého národa Thákie proti Římanům, během které byl zajat do otroctví. Dlouhá léta bojoval v gladiátorské aréně. Roku 73 př. n. l. se spolu s dalšími 70 gladiátory vzbouřil proti nadvládě Římanů. Skupina provedla tažení na dnešní Neapol, během kterého osvobozovala další otroky, rabovala a vypalovala statky Římanů. Povstalci se postupně rozrostli až na 120 000 členů, obelstili římské vojsko a celé ho pobili. Takto Spartakus pokračoval přes Alpy až do Pyrenejí, kde byl nakonec Římany poražen. Celé jeho vojsko se pak vrátilo do řad Římanů.
Původ slova spartakiáda najdeme v Československu
Spartakiáda byl název pro nadnárodní tělovýchovné hnutí, které mělo počátky právě u nás.
Před zahájením první spartakiády fungoval na našem území již od 19. století Sokol. Po první světové válce byl vznik spartakiády nejen snahou o obnovu naší statečnosti, ale i o obnovu celonárodního sportovního hnutí. Ačkoliv byly v meziválečném období snahy o obnovení sportovních aktivit právě prostřednictvím spartakiády, bylo meziválečné období plné nejistot a nakonec se žádné větší sportovní oslavy nekonaly.
První spartakiáda se konala v duchu mladí
První spartakiáda se konala necelé 3 roky po vzniku Československa – od 25. do 27. 6. 1921. Před začátkem prvních tělovýchovných slavností se hledal vhodný název, který by byl mezinárodního charakteru. S výsledným návrhem tehdy přišel Jiří František Chaloupecký, který byl také organizátorem první spartakiády na Maninách. Jiřímu Chalupeckému tehdy bylo pouhých 21 let. V období po 1. světové válce lid potřeboval znovu sjednotit a najít v sobě sílu věřit v budoucnost. A to se povedlo právě mladému Chalupeckému. Dodal našemu národu motivaci tím, že se obracel na historického hrdinu mezinárodního významu.
Kromě toho společnost dbala na to, aby se udržovala v kondici nejen po intelektuální, ale i fyzické stránce. Právě taková národní a nadnárodní cvičení tomu měla pomoci.
Spartakiáda po druhé světové válce
Termín se nicméně začal častěji vyskytovat až po 2. světové válce a je v obecném povědomí spojen s dělnickými tělovýchovnými slavnostmi, organizovanými komunistickou stranou ČSR. Zde stojí za zmínku, že vedle Čapkova robota je „spartakiáda“ další mezinárodní slovo, které vzniklo u nás.
Po druhé světové válce se východní blok neúčastnil světových akcí, včetně olympiád.
Slovo spartakiáda tedy v poválečném období mělo význam pohybového uskupení pro východní blok. Spartakiáda se rychle rozšířila. Účastnilo se jí nejen Československo, ale i ostatní socialistické země (SSSR, NDR, PLR…). Konala se pravidelně každých 5 let až do revoluce v roce 1989.
A jak jsme na tom dnes?
Dnes se setkáváme s názory, že právě povinná účast na pohybových slavnostech vedla k tomu, že později zájem o sport klesl. O tom by se ale dalo spekulovat, protože v dnešní době již máme po ruce tolik komfortu, že nás okolnosti k pohybu nenutí.
Není proto od věci připomenout si hrdinství Spartaka a okolnosti, ve kterých žil. Ačkoliv se tenkrát mohlo zdát, že je pod římskou invazí vše ztracené, nevzdal se a bojoval dál – pouze holýma rukama a ruční zbrojí. A to je další důvod, proč je slovo spartakiáda pro sport velmi příznačné – při sportu je také třeba se překonat a jít kousek za fyzickou bolest.