Nosorožci, sloni nebo levharti - nejen tito zástupci zvířecí říše dnes patří k těm nejvíce ohroženým
Každým rokem z přírody mizí v důsledku globálních i regionálních změn celé živočišné druhy. Kteří zástupci zvířecí říše jsou dnes považováni za ty nejohroženější, a s největší pravděpodobností se tak nedožijí příchodu budoucích generací?
Planeta Země je domovem nesmírné rozmanitosti života a každý druh hraje v ekologické rovnováze jedinečnou roli. Některé druhy jsou však v důsledku různých lidských i přírodních faktorů na pokraji vyhynutí. Na seznamu ohrožených druhů však na předních příčkách zejména níže uvedení zástupci živočišné říše, a snaha o jejich zachování by tak měla být jedním z hlavních cílů ochránců zvířat po celém světě.
Nosorožec jávský
Na první pohled vypadají masité záhyby kůže nosorožce jávského jako plátové brnění, které doplňuje rohovina zdobící lebku tohoto mohutného druhu. Bohužel však ani tento štít nedokáže toto majestátní zvíře ochránit před mnoha hrozbami, kterým musí čelit: přírodní katastrofy, úbytek přirozeného prostředí k životu, nemoci a pytláctví. V roce 2010 byl ve Vietnamu zabit poslední žijící nosorožec jávský z kontinentální Asie. Dnes tato zvířata obývají pouze prostory malého národního parku na ostrově Jáva. Se svým počtem zhruba 70 dosud žijících jedinců tak nejspíš nosorožce jávské čeká stejný osud jako jeho tuponosého severního sourozence, z nějž dosud přežívají pouze dva exempláře v majetku královédvorské zoo, kteří však žijí v přírodní rezervaci v srdci africké Keni.
Orangutan sumaterský
Populace orangutana sumaterského je vážně ohrožena zejména kvůli nelegální těžbě dřeva spojené s budováním rozsáhlých plantáží pro produkci nechvalně proslulého palmového oleje. Podle nedávných informací zbývá v deštných pralesech Sumatry už jen 14 000 zástupců a jejich životní prostor se doslova každým dnem zmenšuje. Na rozdíl od ostatních lidoopů jsou orangutani obvykle samotáři nebo žijí v malých skupinkách, což výrazně stěžuje jejich sledování a případnou ochranu.
Gorila nížinná
Gorily nížinné se v přírodě vyskytují ve dvou poddruzích, východní a západní. O to smutnější pak je, že jsou ohrožené prakticky všechny druhy těchto obrovských primátů. Ani populaci těchto zvířat není snadné jednoznačně odhadnout, jelikož nedávné zásahy do biotopu a pytláctví kvůli masu, trofejím a údajným magickým talismanům vedly zejména v posledních letech ke značným ztrátám. Gorily se také velmi pomalu rozmnožují, což jejich udržení ve volné přírodě příliš nepřispívá. Samice totiž rodí nová mláďata nejdříve po čtyřech letech od předchozího porodu, a odstranění byť jen několika jedinců z gorilí tlupy tak může mít katastrofální následky na celou populaci.
Levhart mandžuský
Tuto šelmu dnes ve volné přírodě spatří skutečně málokdo. Hustá, bujná, černě kroužkovaná srst a huňatý ocas jsou totiž nejen lákadlem milovníků zvířat, ale také pytláků, kteří levharty mandžuské loví ve velkém. Kromě pytláctví však tyto šelmy ohrožuje také neudržitelná těžba dřeva, lesní požáry, stavba silnic, zemědělství a průmysl. Dobrou zprávou je, že ačkoliv byli levharti mandžuští dohnáni doslova na pokraj vyhubení, díky ochranářům se postupně daří jejich populaci obnovovat. Aktuálně se tak počet volně žijících jedinců v Rusku a severovýchodní Číně odhaduje na minimálně 120 kusů. Přesto však zůstává levhart mandžuský jedním z nejvzácnějších a nejkritičtěji ohrožených poddruhů levharta na světě.
Slon sumaterský
Na ostrově Sumatra bojuje kromě orangutana o přežití i vzácný druh slona, slon sumaterský. Odhaduje se, že ve volné přírodě jich zbývá už jen zhruba 1 500. Ačkoli byl lov slonů v Indonésii zakázán již v roce 1931 a slon sumaterský je chráněn zákonem, pytláctví pro něj zůstává značnou hrozbou. Sloni jsou totiž mnohdy zraněni či zabiti jako vedlejší ztráty při nelegálním lovu jiných volně žijících zvířat. I když se pak podaří pytláky dopadnout, trestní stíhání místními úřady bývá zdlouhavé, což populaci slonů sumaterských nikterak nepomáhá.
Osud těchto – a řady dalších – ohrožených druhů je jasnou připomínkou dopadů lidské činnosti na volně žijící živočichy. Je nezbytné, abychom v dalším vývoji podnikli společné kroky na ochranu a zachování bohaté biologické rozmanitosti, kterou naše planeta ukrývá.