Tsunami způsobená zemětřesením v japonském Sanriku byla noční můrou pro Japonce i Číňany
Tsunami se vyskytují především v Japonsku, odtud vzešel tento název. Tsunami v japonštině přímo znamená přístavní vlna. Ta, o níž si dnes povíme, vznikla v Japonsku, kde zabila 22 000 lidí, ale dosáhla až do východní Číny, kde vzala život přibližně 4 000 lidem.
Tsunami vznikne při silnějším zemětřesením
V menšině případů (kolem 10 %) může za vznik tsunami sopečná aktivita nebo sesuvy půdy, avšak v devadesáti procentech je na vině pohyb litosférických desek, jehož důsledkem je silné zemětřesení. Pochopitelně čím silnější je zemětřesení, tím větší jsou škody způsobené vlnou tsunami. Tsunami způsobená zemětřesením se v Japonsku často nazývá džinšin tsunami – džinšin znamená zemětřesení.
Přírodní katastrofa v Sanriku
Zemětřesení nejsou v japonském Sanriku výjimečné, dokonce jsou na denním pořádku. 15. června 1896, v den, kdy ničivé tsunami dorazilo, si lidé všimli menších zemětřesení, ale nevěnovali jim příliš velkou pozornost. Pokračovali ve svých každodenních činnostech. Rybáři vyjeli na moře na rybolov a občané prožívali zcela normální den.
Poté nastoupilo silné zemětřesení o síle 8,5 stupně. Vytvořila se vlna tsunami a smetla vše, co jí přišlo do cesty. Jen v Japonsku se jednalo o něco málo přes 22 000 lidí a 9 000 příbytků. Vlna dosáhla výšky 25 metrů.
Lidé věřili, že tsunami bude slabší
Japonci byli překvapeni, když zjistili, jak silné tsunami se k nim blíží. Je to tím, že zemětřesení proběhlo náhle – rybáři, kteří se vrátili z rybolovu a našli pouze své zpustošené domovy, dokonce vypověděli, že si příchodu tsunami nebyli vědomi, poněvadž na vlnách nepozorovali žádné významné změny.
Nicméně tsunami bylo tak silné, že dosáhlo i Havaje (kde zničilo přístaviště a několik domů), Kalifornie zaznamenala vlnu vysokou necelé tři metry a tsunami bylo zaznamenáno v celém Pacifiku. Celkový počet obětí se odhaduje na 28 000–29 000 ztracených životů.
V ten den probíhal každoroční festival
V Japonsku se 15. června každoročně slaví Japonský chlapecký festival. Ačkoliv je tento festival známý jako Den dětí, spousta Japonců upřednostňuje původní název. Raději bychom si proto ani neměli představovat, kolik mladých životů bylo ten den ztraceno.
Kdo neslavil chlapecký festival, ten slavil vítězství války mezi Japonci a Číňany. Kdyby se neslavily tyto dvě události zrovna v tomto přístavním městě, zřejmě by bylo mnohem méně obětí této katastrofy.
Všechno zlé je pro něco dobré
Možná se ptáte, k čemu by toto neštěstí mohlo být dobré. Jedná se vskutku o jedno z největších neštěstí, která se v Japonsku kdy odehrála, nicméně po této katastrofě se v Japonsku na tyto vlny i na zemětřesení začali dívat trochu jinak. Dá se říci, že toto tsunami posloužilo jako podnět k výzkumu vln tsunami v Japonsku.