UFO na Bajkalu. Tají Rusové fantastický nález?
Foto: Olga Gavrilova / Shutterstock
Jezero Bajkal je jedno z nejpodivnějších míst na světě a postupem času se na jeho území stala spousta pozoruhodných událostí.
UFO na Bajkalu. Tají Rusové fantastický nález?
Vítejte na jihu Sibiře, na hranicích Burjatské republiky a Irkutské oblasti. Jezero Bajkal vlastní mnoho prvenství a je zaslouženě v hledáčku spousty turistů. Možná, že i takových, které bychom zde nečekali. Nejstarší jezero světa má už za sebou podle různých zdrojů 25–35 milionů let a díky své hloubce 1642 metrů je i nejhlubší. Možná je to pro některé nepředstavitelné, ale jezero je široké 79 kilometrů a dlouhé neuvěřitelných 636 km. Rozlohou tak přímo konkuruje státu Belgie.
Vzhledem k tomu, že mu patří prvenství v rozloze i hloubce, není překvapením, že je to zároveň i největší zásobník sladké vody na světě. Co už zajímavé je, že to dělá dohromady 20 % sladké vody na planetě Zemi.
Během dlouhého života jezera Bajkal se zde odehrálo spoustu zajímavých a někdy i nevysvětlitelných záhad. Občas se stane, že na hladinu jezera vyplavou mrtvé ryby ve velkých počtech zároveň. To vědci vysvětlují přítomností plynu na dně jezera, který se smíchává s vodou a vzniká z něj metanhydrát. Co už se vysvětluje hůře, jsou kruhy o průměru 5–7 km zachycené opakovaně (ne však pravidelně) vesmírnými snímky nad jezerem. Ani NASA nebyla schopna tyto snímky objasnit.
Mnoho místních obyvatel, rybářů, ale i vědeckých pracovník spatřilo nad Bajkalem poblíž mysu Rytii zářivé koule. S jediným vysvětlením přišli samotní místní, kteří koule považovali za duchy, a proto by tam neměli chodit.
Ta největší záhada se však odehrála v Irkutské oblasti v Kurmě 17. dubna 1987, ke které přinesl očité svědectví místní obyvatel Valerij Rudesntosv: „Diagonálně (dle gestikulace cca 150 metrů nad námi) visel obrovský létající talíř. Ze středu desky šel fosforeskující fialový paprsek. A na okrajích desky byly žlutá okénka, skoro jako v našich venkovských domech. Průměr desky byl 70 metrů. Viděli jsme to tak jasně a dlouho, někdo dokonce navrhl, abych na to hodil kámen.“
A to nebylo zdaleka vše, co Valerij prozradil: „Bylo úžasné ticho, z visícího talíře nebyl slyšet žádný zvuk, i když za námi byla vesnice Kurma odkud jsme slyšeli štěkání psa a bučení krav. Byli jsme okouzleni. Byl úplněk a viditelnost byla tak jasná, že nikdo z nás nemohl pochybovat o realitě toho, co jsme viděli. A pak deska hladce sklouzla pryč, plula podél břehu zátoky a dále sklouzla do kopců Olchonu. Ani před tím, ani potom jsem se s něčím takovým nesetkal. Ale od té doby je to pro mě jakási svatokrádež, nevěřit v UFO. Můj přítel Alexander, lovec, a jeho kolegové, kteří tam žijí 20 let, často vidí UFO a vše je v pořádku. Takže pokud mluvíme o zářících koulích nebo doutnících, neustále je vidíme na břehu jezera Bajkal. Existují.“
Proslýchá se, že ruská armáda poslala roku 1982 sedm potápěčů prozkoumat záhadnou aktivitu pod hladinou jezera. Podle historika Alexeje Tivanenkova se v hloubce asi 50 metrů pod hladinou setkali s „plavci“ asi tři metry vysokými v podivných oblecích. „Nezdálo se, že by měli na sobě potápěčskou výstroj, jen helmy na hlavě.“ Vojáci se tvory údajně snažili pronásledovat, ale marně. Vláda pak veškeré tyto informace, které prosákly na veřejnost, popřela.
Po pádu sovětského svazu se postupně vyplavují různé informace z tajných záznamů ruské armády, kdy jedna zpráva vysloveně popisuje, že roku 1958 ruská stíhačka TU-154 narazila do jezera poté, co byla údajně pronásledována UFO. I v ruských televizích, převážně v těch, které nejsou přímo ovlivňovány režimem, se objevují občas zprávy o podivnostech na Bajkalu. Lze jen odhadovat, kolik nám toho o sobě toto jezero ještě prozradí a zdali dokážeme časem rozluštit ony podivnosti.