Opravdu váží lidská duše 21 gramů? Průběh výzkumu to potvrdil, pochyby ale stále trvají
Foto: Internet Archive Book Images, Wikimedia Commons
Jedna z nejoblíbenějších teorií, když dojde na lidskou duši, je, že v okamžiku smrti je lidské tělo o 21 gramů lehčí. Duše, která ho opustí, prý přesně tolik váží. Výzkum dokazuje, že na této teorii rozhodně něco je.
Velký objev počátku 20. století
Ačkoliv o výzkumu váhy duše společnost z větší části neví, nejedná se o nové zjištění. Výzkum proběhl již v roce 1901 díky doktorovi Duncanu MacDougallovi, který přišel s myšlenkou, že lidské duše jsou hmotné a něco váží. 10. dubna 1901 se mu povedlo tuto teorii prokázat. K experimentu si MacDougall vybral šest umírajících pacientů, pět mužů a jednu ženu. Co je spojovalo, byla jejich nadcházející smrt, přičemž dva z pacientů umírali na tuberkulózu. Těsně před jejich smrtí je MacDougall umístil na speciálně upravené váhy, aby mohl jejich tělo zvážit před a po smrti.
Okamžik pravdy
V přítomnosti čtyř dalších lékařů MacDougall zvážil prvního pacienta před smrtí. Poté, co daný pacient zemřel, se začaly dít zajímavé věci. Váha nemocného člověka poklesla přesně v okamžiku, kdy zemřel, jako kdyby něco opustilo jeho tělo. Stejného výsledku se MacDougall dobral i v případě ostatních pacientů. Ve všech případech ve chvíli jejich smrti byli náhle o něco lehčí.
A jaká že byla průměrná ztráta jejich váhy? 21 gramů.
Vědecké vysvětlení? Neexistuje
Zjištěná data přeměřilo všech pět lékařů a výsledky porovnali. Ne všichni pacienti ztratili stejné množství váhy, ale každý z nich byl náhle nevysvětlitelně o něco lehčí. První pacient ztratil po smrti váhu 21,2 gramů. Druhý pouhých 14 gramů, až 15 minut po své smrti. Doktoři vzali v potaz případná vědecká vysvětlení, od ztráty vzduchu v plicích až po výron tělesných tekutin, ale žádné z nich neobstálo při podrobnějším zkoumání.
Zajímavý byl případ třetího pacienta, který i po smrti vážil stejně – po dobu jedné minuty. Poté i on ztratil malé množství váhy, konkrétně 28,3 gramů. MacDougall věřil, že duše tohoto člověka zůstala v jeho těle po jednu minutu, než se jí podařilo uniknout. Prý to odpovídalo flegmatické povaze tohoto člověka, který neuvažoval a nekonal tak rychle jako jiní pacienti.
Výsledky z měření zbylých tří pacientů MacDougall bohužel nemohl použít. V případě čtvrté pacientky umírající na cukrovku, dle MacDougalla, prý váhy nebyly správně nastavené. Pátý pacient přišel o 10,6 gramů váhy, ale i v tomto případě nešlo výsledek použít, protože váhy selhaly krátce poté a měření tedy mohlo být nepřesné. A finální, šestý pacient zemřel dřív, než MacDougall stihl váhy nastavit.
Mají i ostatní tvorové duši?
Poté, co dospěl k závěru, že lidská duše váží 21 gramů, se doktor MacDougall pokoušel svůj experiment zopakovat na patnácti psech. Jejich váha po smrti se ale nijak nelišila od té předsmrtné. Dle MacDougalla to značilo, že jenom lidé mají duši.
Ke stejnému závěru dospěl v roce 1917 učitel fyziky H. Twining, který se pokoušel MacDougallův experiment zopakovat, akorát s myšmi, nikoliv se psy. Ani těla myší po jejich smrti nevážila méně než předtím.
Duši nevyfotil
MacDougallova teorie se kromě souhlasu setkala i s kritikou, například ze strany věřících lidí. MacDougall se rozhodl ve výzkumu lidské duše pokračovat. Jeho dalším cílem bylo vyfotit lidskou duši, zatímco opouští tělo. To se mu ale nepodařilo, ať už proto, že to není možné anebo protože doktor MacDougall zemřel relativně záhy poté, již v roce 1920.