Vědci objevili nejstarší obydlené termitiště v Jižní Africe. Stáří aktivních termitišť se odhaduje na 34 000 let

Vědci objevili nejstarší obydlené termitiště v Jižní Africe. Stáří aktivních termitišť se odhaduje na 34 000 let

Foto: sanpom / Depositphotos

Publikováno:
3 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Vědci jsou ohromeni. Zjistili, že termitiště jsou v Jižní Africe ve vyprahlé oblasti země stále obydlené. Stáří aktivních termitišť se odhaduje na pozoruhodných 34 000 let.

U řeky Buffles v oblasti Namaqualand

Stáří některých termitišť u řeky Buffles v oblasti Namaqualand se odhaduje na 34 000 let podle radiokarbonového datování ve shodě k výzkumům Stellenbosch University. Michele Francis, která vedla výzkum na katedře Pedologie uvedla, že je překvapena takovým stářím termitišť.

Šavlozubé kočky a mamuti

Podle Michele Francis existovala termitiště, když šavlozubé kočky a mamuti se potulovali po jiných částech Země. Rozhlehlé pásy Evropy i Asie byly v té době pokryty ledem.

Zkamenělá termitiště

Některá zkamenělá termitiště byla objevena před miliony let. Nejstarší obydlená termitiště byla objevena v Brazílii a stáří se datuje přibližně na 4 000 let. Jde o objev předcházející tomuto výzkumu ze Stellenbosch University.

Bytový komplex

Podle slov Michele Francis se jedná v oblasti Namaqualand o mohyly, které představují termití verzi „bytového komplexu“, a to je důkaz, že tyto mohyly byly stále obývány koloniemi termitů.

Heuweltjies

Jeden z největších kopečků, známý jako „heuweltjies“, což v africkém jazyce znamená malý kopec, měří kolem 100 stop v průměru, což je cca 30 metrů. Hnízda termitů bývají asi 10 stop pod povrchem země, což je zhruba tři metry.

Reklama

Výzkumy

Kvůli výzkumům bylo potřeba opatrně vykopat části mohyl kvůli odebrání vzorků. Termiti se v těch chvílích přepnuli do „nouzového režimu“ a začali vyplňovat jámy.

Projekt byl fascinující

Podle slov Michele Francis byl tento projekt fascinující. Nebyl jen úžasným pohledem na starověké struktury. Také poskytl pohled do prehistorického klimatu, které ukázalo, že Namaqualand byl vlhčím místem, když se zde formovaly pahorky.

Termiti se přepnuli do „nouzového režimu“ a začali vyplňovat jámy.
Termiti se přepnuli do „nouzového režimu“ a začali vyplňovat jámy | Zdroj: bamgraphy / Depositphotos

Prehistorické klima Země

Podle vědců poskytla termitiště v Jižní Africe velmi cenné informace o prehistorickém klimatu Země. Ukázalo se, že v této oblasti pršelo rozhodně dříve více než v nynější době. Toto vlhčí klima umožňovalo, že minerály jako jsou vápenec a sádrovec se rozpadly a dostaly se do podzemních vod. Tento proces je klíčový k porozumění procesů přirozeného ukládání uhlíku.

Termiti jako experti na uhlík

Termiti v Jižní Africe jsou experti v zachycování a skladování uhlíku. Děje se to sbíráním větviček a jiného mrtvého dřeva a jejich vkládáním hluboko do půdy. To je benefitem, protože dochází k vyrovnávání klimatické změny pomocí snížení množství uhlíku, které je vypouštěno do atmosféry. Vlastně tím je škodlivý CO2 v půdě skladován a nemůže se dostat do atmosféry.

Vědci budou ve výzkumech pokračovat

Vědci chtějí ve výzkumech o termitištích pokračovat. Výsledky zkoumání by mohly přinést objasnění změny klimatu, objasnění zachování ekosystému, a možná dokonce i zlepšení zemědělských praktik. Vědci obhajují možnost, aby se v budoucnosti odstraňovalo méně termitišť kvůli rozvoji nových ploch zemědělské půdy.

Reklama
Reklama