Než napíšete první velikonoční SMS: Připomeňte si pravopis, ať se neztrapníte
Foto: Sonyachny / Depositphotos
3 min
Už zase ty svátky jara a s nimi věčná otázka: velké, nebo malé „v"? Potíte se při psaní SMSky s přáním, aby to nevypadalo hloupě? Nejste sami. Někdo nad tímto detailem sice mávne rukou, ale pro ty, kterým na správné češtině záleží, může nesprávné „v" znamenat velký trapas. Než stisknete „odeslat", raději si přečtěte, jak se z téhle pravopisné ošemetnosti elegantně vyvlíknout a zazářit s bezchybným přáním.
Přejeme si všechno nejlepší k Velikonocům (pravopisně nesprávně i k Velikonocím), mraky jídla nakupujeme jak před Velikonoci, tak před Velikonocemi. Někde vidíme napsáno „velikonoce“, jinde „Velikonoce“, jak se v tom tedy máme vyznat?
Velké, nebo malé
S malým počátečním písmenem píšeme vánoční svátky a velikonoční svátky, ale názvy jednotlivých svátečních dnů píšeme s písmenem velkým, tedy Štědrý den, Štědrý večer, Velikonoční pondělí nebo Pondělí velikonoční, Květná neděle, Provodní neděle (první neděle po Velikonocích, kdy se konaly průvody, z toho odvozeno Hody, hody do provody ...), Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Dušičky, vyjmenovávají autoři publikace Na co se nás často ptáte.
Jedná se o vlastní jména konkrétních a významných svátků křesťanského kalendáře.
Psaní velkého písmena v názvech Vánoce, Velikonoce a Svatodušní svátky bylo nově kodifikováno v Pravidlech českého pravopisu z roku 1993, uvádějí autoři zmíněné publikace, jazykovědci Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Velké písmeno zdůrazňuje jejich jedinečnost a důležitost v náboženském kontextu. Naproti tomu Pravidla z roku 1957 (školní vydání, s. 63) doporučovala jenom psaní s malým počátečním písmenem: vánoce, velikonoce, svatodušní svátky.
Sametová změna
U změny písmen lze argumentovat, že změna politického a společenského klimatu po sametové revoluci vytvořila podmínky, které umožnily a možná i podpořily tuto jazykovou změnu. Přestože nelze s jistotou tvrdit, že pád komunismu byl jedinou a přímou příčinou změny v psaní Velikonoc a Vánoc, je velmi pravděpodobné, že změna společenského a politického klimatu po roce 1989 vytvořila příznivější atmosféru pro uznání významu těchto svátků i v jazykové rovině. Obnovená svoboda náboženství a celkové přehodnocování dřívějších norem mohly hrát významnou roli v rozhodnutí kodifikovat psaní s velkým písmenem. Jazykovědci při revizi pravidel pravděpodobně zohlednili i tyto širší společenské změny a posílené vnímání důležitosti těchto svátků.
Tolerovat malé?
Podle současné jazykové praxe se ale podle výše zmíněných jazykovědců projevuje potřeba větší pravopisné tolerance. „Velká písmena u uvedených tří svátkových období (konkrétně hovořili o Velikonocích, Vánocích a Svatodušních svátcích – pozn.) se prosazují pomalu a ne zcela důsledně. Užívá se jak variant s počátečním písmenem velkým, tak i malým. Domníváme se, že budeme-li uvažovat o svátkových obdobích Vánoc a Velikonoc v mezikulturních souvislostech, měli bychom připustit i psaní s písmenem malým.“
Takže asi pouze čas a chování uživatelů jazyka českého ukáže, zda nebudou v budoucnu kodifikovány obě varianty, jak velká, tak malá počáteční písmena těchto tří významných křesťanských svátků.