Velký požár Chicaga. Destrukce tisíců budov, stovky mrtvých
Foto: Public domain (neznámý autor), Wikimedia commons
Ničivý požár, který údajně způsobila kráva či meteorit, připravil ohromné množství lidí o střechu nad hlavou a stovky jich stál život. 8. října 1871 vypukl požár ve stodole v jihozápadní části Chicaga ve státě Illinois.
Po více než 24 hodin hořelo v centru Chicaga, kde zahynulo 300 lidí a třetina obyvatel města zůstala bez střechy nad hlavou. Následovala „velká přestavba“, která byla snahou o vybudování nového, městského centra. Výsledkem byly velké podniky, inovativní budovy a nový architektonický styl.
Za požár prý mohla kráva nebo meteorit
Požár v Chicagu v roce 1871, nazývaný také Velký požár Chicaga, trval od 8. do 10. října 1871 a zničil tisíce budov, zabil přibližně 300 lidí a způsobil škody v odhadované výši 200 milionů dolarů. Podle legendy požár způsobila kráva, která ve stodole převrhla lucernu, ale podle jiných teorií za něj mohli být zodpovědní lidé, nebo dokonce meteorit, který zanechal v troskách asi čtyři míle dlouhou a téměř míli širokou oblast Větrného města, včetně jeho obchodní čtvrti. Po požáru začala rychlá obnova, která podnítila velký hospodářský rozvoj a růst počtu obyvatel.
Požár v Chicagu: říjen 1871
V říjnu 1871 bylo Chicago díky suchému počasí a velkému množství dřevěných budov, ulic a chodníků náchylné k požárům. Velký požár Chicaga začal v noci na 8. října ve stodole nebo v jejím okolí, která se nacházela na pozemku Patricka a Catherine O'Learyových na ulici DeKoven 137 v jihozápadní části města. Podle legendy začalo hořet, když kráva rodiny převrhla zapálenou lucernu. Catherine O'Learyová však toto obvinění popřela, a skutečná příčina požáru tak nebyla nikdy zjištěna. Je známo, že oheň se rychle vymkl kontrole a rychle se přesouval na sever a východ směrem do centra města.
Požár hořel divoce po celý následující den a nakonec se ho podařilo dostat pod kontrolu 10. října, kdy déšť dodal hasičskému úsilí potřebnou sílu. Velký požár v Chicagu si vyžádal odhadem 300 mrtvých a 100 000 dalších lidí přišlo o střechu nad hlavou. Zničeno bylo více než 17 000 staveb a škody byly odhadnuty na 200 milionů dolarů. Katastrofa vyvolala epidemii rabování a bezpráví. Do Chicaga byly povolány roty vojáků a 11. října bylo vyhlášeno stanné právo, které ukončilo třídenní chaos. Stanné právo bylo zrušeno až o několik týdnů později.
Požár v Chicagu: Zúčtování
Měsíc po požáru byl starostou zvolen Joseph Medill (1823–99), který slíbil, že zavede přísnější stavební a protipožární předpisy, což mu možná pomohlo k získání úřadu. Jeho vítězství lze přičíst také tomu, že většina městských volebních protokolů byla při požáru zničena, takže bylo téměř nemožné zabránit lidem, aby hlasovali více než jednou.
Po požáru skutečně byly přijaty zákony, které vyžadovaly, aby se nové budovy stavěly z ohnivzdorných materiálů jako jsou cihly, kámen, mramor a vápenec. Mnozí chudší obyvatelé Chicaga si však nemohli dovolit požárně odolné materiály ani kvalifikované zedníky, aby mohli své domy znovu postavit. Mnozí si navíc nemohli dovolit ani pojistku proti požáru. (Před požárem bylo mnoho lidí pojištěno, ale jejich pojistky při požáru shořely). Bez prostředků na obnovu nebo pojištění majetku byly tisíce lidí a malých podniků z Chicaga vytlačeny.
Velká přestavba
Navzdory ničivým následkům požáru zůstala velká část fyzické infrastruktury Chicaga, včetně dopravních systémů, nedotčena. Rekonstrukce možná i díky tomu začala rychle a podnítila velký hospodářský rozvoj a růst počtu obyvatel, protože architekti položili základy moderního města s prvními mrakodrapy na světě. V době požáru žilo v Chicagu přibližně 324 000 obyvatel, během devíti let jich bylo přibližně 500 000. V roce 1890 se město stalo významným hospodářským a dopravním centrem a počet obyvatel se odhadoval na více než 1 milion – v Americe měl v té době více obyvatel pouze New York. V roce 1893 se v Chicagu konala Světová kolumbijská výstava, turistická atrakce, kterou navštívilo přibližně 27,5 milionu lidí.