11 centimetrů dokonalosti: Věstonická Venuše je zřejmě náš nejznámější artefakt
Foto: Miroslav Zachoval / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs
Věstonická Venuše je hliněná figurka, které způsobila poprask nejen u nás, ale také po celém světě. Historici ji chtějí prozkoumat hlouběji, a proto se rozhodli pro pečlivou analýzu vnitřní části sošky.
Věstonická soška je neustále zkoumána
Malá figurka, která způsobila velký poprask v době, kdy byla objevena, ale i dnes vyvstává okolo jejího vzniku spousta otázek. Upoutala pozornost především svým tvarem, ale také způsobem, jakým byla vyrobena. Věstonickou Venuši našli v povodí Moravy, k její výrobě byla použitá pálená hlína. Její rozměry jsou 111mm výšky a 43mm šířky. Vypálená byla při nízké teplotě. Na první pohled je Věstonická Venuše úkaz, který bylo a stále je potřeba prozkoumávat.
Výroba této sošky se datuje na rok 29 000 až 25 000 před naším letopočtem. Nenašla se ale jen Venuše - mezi nalezenými figurkami byly také postavičky medvěda, lišky nebo mamuta. Právě Věstonická Venuše se historikům ukázala 13. července roku 1925. V době nálezu byla rozlomená na dva kousky. Veřejnost se na sošku mohla podívat hned několikrát. Vystavena byla v Moravském zemském muzeu v Brně, od určité doby je ale k vidění pouze ve výjimečných případech, uvádí historyofinformation.com.
Naposledy byla přístupná v letech 2006-2007 v Národní muzeu, během výstavy Lovci mamutů. I dnes se vědci pokoušejí dostat se do hloubky této sošky, aby zjistili, jak přesně byla vytvořena, z jakého materiálu a vůbec celou její historii. V roce 2004 byl na Venuši objeven otisk dětského prstu - věk dítěte odhadují odborníci na 7-15 let. Dítě podle nich s figurkou manipulovalo jen těsně před tím, než se vypálila.
Před rokem se figurka dočkala zkoumání pod 3D mikroskopem
Keramická figurka, která vyobrazuje nahou ženu plných tvarů, je stará již 29 000 let. Patří mezi nejstarší artefakty, které byly nalezeny, a právě proto se ho snaží historici co nejvíce prozkoumat. Moravské zemské muzeum v Brně a jeho zaměstnanci tak sošku nechali podrobit 3D mikroskopu, který měl zodpovědět některé jejich otázky týkající se Věstonické Venuše.
Poprvé se figurka dostala pod mikroskop již před rokem. Po celou dobu vědci ve spolupráci s historiky sledovali průběžné výsledky, a nyní mohou již přijít s těmi oficiálními. Mikroskop mají přímo v Brně, v Technologickém institutu FEI. Tento speciální mikroskop se zaměřuje na části uvnitř figurky, a díky němu dostali vědci 8 GB cenných dat, která pak mohli analyzovat.
Hlavním objevem bylo, že figurku nikdo nevytvořil z více kusů hlíny, ale pouze z jediného. Tento poznatek možná změní nahlížení na Věstonickou Venuši, stejně jako její částice, ze kterých je složena. Petr Neruda, který byl jedním z historiků, kteří se podíleli na zkoumání 3D mikroskopem, se pochlubil skvělými výsledky.
Co všechno se našlo uvnitř Věstonické Venuše?
„Bylo tam hodně uhlíků, úlomků kostí a částí mamutí slonoviny, takže tvůrce sochy musel použít sediment na místě. Tyto nečistoty evidentně nebyly přidány do hlíny se zvláštním záměrem, jde jen o přirozenou kontaminaci,” uvedl Neruda pro english.radio.cz. Dokonce se potvrdila hypotéza Karla Absolona, který tvrdil, že na hlavě Venuše byla zasazena čtyři pera.
„Použil jsem digitální technologii a vytvořil jsem 3D modely děr a nyní je zcela jasné, že je všechny vyráběli jedním nástrojem s poměrně ostrým hrotem. Připomínají špičku ptačího peří, což si myslel Karel Absolon.” S tím souvisí fakt, že Neruda chce vytisknout tyto modely na 3D tiskárně. Dalo by se tak zjistit, z jakého druhu ptáka bylo použité peří.
I po takové době má Věstonická Venuše vysokou hodnotu, a to nejen finanční, ale především historickou. Je to hlavně díky tomu, že byla vyrobena pálením hlíny, přitom takový způsob výroby sošek a figurek se používal mnohem později. Možná tak díky Petrovi Nerudovi a jeho týmu poznáme nové skutečnosti o této figurce, která zůstává zahalena tajemstvím.