V tělech Vikingů žily milióny střevních parazitů
Foto: Rattiya Thongdumhyu / Shutterstock
Lidská evoluce většinou pracuje v našem zájmu, někdy však může dojít i k opaku. Vědci nedávno odhalili překvapivou souvislost mezi střevními parazity z vikingské éry a závažnými plicními nemocemi v současnosti.
Vikingové v historickém kontextu
Vikingové, zvaní také Seveřani nebo Normani, je souhrnné označení severských národů, které v 9. - 11. století podnikaly na lodích válečné nájezdy na okolní území a záhy je kolonizovaly. Vikingové se živili většinou jako farmáři, na moři ale vynikali jako skvělí námořníci a nájezdníci. Byli pověstní svojí nebojácností a brutalitou při drancování napadených území. Označení Viking pochází ze staré skandinávštiny, kde slovo “víkingr” znamená pirát nebo loupežník.
Vikingové zanechali mnohé odkazy. Jedním z nich jsou i běžně používaná anglická slova, máme pro vás…
Vikingská střeva byla plná parazitů
Výzkum pozůstatků latríny z vikingské vesnice blízko města Viborg v Dánsku využívané v letech 1018–1030 odhalil množství vajíček střevních parazitů. Obyvatelé vesnice, ale i jejich domácí zvířata, byli hojně infikováni množstvím různých parazitů napadajících jejich trávicí trakt (škrkavky, tasemnice, motolice). Příčinou byly špatné hygienické podmínky způsobené sdílením lidských příbytků se zvířaty. Vědci zkoumali DNA z nalezených vajíček, následkem čehož byli mimo jiné schopni zmapovat migraci jejich hostitelů po světě.
Mnohem pozoruhodnější však byly jiné vědecké poznatky týkající se tisíc let starých střevních parazitů, kteří nepřímo ovlivnili naše zdraví.
Viking, bojovník s mečem a štítem stojí poblíž Drakkar na pobřeží.
Zdroj: Nejron Photo / ShutterstockPlicní choroby jako následek začervených předků
Molekulární biologové před nedávnem našli šokující spojení mezi střevními parazity z dob vikingské éry a závažnými plicními chorobami postihující moderní lidstvo, a především obyvatele severní Evropy. Jedná se o nemoci jako je rozedma plic (plicní emfyzém) a chronická bronchitida (chronická obstrukční plicní nemoc).
Významným rizikovým faktorem obou zmíněných nemocí je geneticky podmíněné onemocnění nazývané syndrom nedostatku alfa-1-antitrypsinu. Dalším rizikovým faktorem je také kouření tabáku. Největší podíl populace mající genetické sklony k tomuto syndromu se vyskytuje v severní Evropě - především v Dánsku a Pobaltských státech, což jsou právě lokace, které hojně před tisíci lety obývali Vikingové.
Souvislost střevních červů a plicních chorob tkví v enzymech, které vznikají jako obrana těla proti parazitaci.
Za všechno může evoluce a “deviantní” enzym
V důsledku po staletí trvajícího zamoření vikingské populace střevními parazity došlo ke vzniku pozoruhodného evolučního obranného mechanismu. Někteří jedinci začali postupně produkovat zvláštní “deviantní” formu enzymu alfa-1-antitrypsin (A1AT) bránící organismus výhradně proti parazitickým červům, konkrétně jimi produkovaným proteázám devastujícím hostitelské tkáně.
Kromě střevních parazitů produkují podobné proteázy také bílé krvinky lidského imunitního systému, které slouží naopak jako zbraň v boji s různými patogeny (včetně parazitů). Aby nedocházelo k devastaci lidských orgánů vlastními proteázami, vznikají v plicích a játrech speciální protilátky - tzv. anti-proteázy, jejichž součástí je přirozená forma enzymu A1AT.
Díky genetické mutaci způsobující produkci výhradně “deviantního” enzymu byli sice lidé skvěle adaptováni proti střevním parazitům, ale na úkor toho si neuměli vytvářet obvyklou formu A1AT. Tím mohlo snadno docházet k ničení vlastních tkání.
Přestože jsme se tedy jako moderní lidstvo úspěšně zbavili onemocnění způsobených střevními parazity, vznikly u nás jiné závažné choroby. Dožíváme se vysokého věku, ale mnozí z nás tráví část života v zakouřeném a prašném prostředí, nebo jsou dokonce i silnými kuřáky. Někteří jedinci navíc mají (třeba i nevědomě) dědičné postižení nedostatečné syntézy enzymu A1AT. Proto je naše plicní tkáň po dlouhou dobu velmi namáhána a poškozována, aniž by mohla regenerovat. A právě následkem toho se ve vyšším věku zvyšuje riziko vzniku uvedených plicních nemocí.