Vrány jsou mnohem inteligentnější, než jsme se domnívali: Nový vědecký výzkum z Německa je toho přímým důkazem
Foto: mcornelius / Depositphotos
Vrány obecně považujeme, společně s dalšími krkavcovitými, za jedny z nejinteligentnějších opeřenců. Jsou velmi učenlivé a používají nástroje, aby dosáhly na pamlsek nebo se napily vody z hluboké nádoby. Jejich inteligence je však ještě vyšší.
Vrány přemýšlejí, než se rozhodnou vyřešit své problémy
V Německu se zkoumá inteligence vran a také jejich běžný způsob života. Vrány jsou častým terčem výzkumů, neboť jsou velmi inteligentní. Ovšem vrány z německé univerzity v Tübingenu nám ukázaly, že si jsou vědomy svého vlastního já více, než jsme si dokázali připustit. Dosud jsme věřili, že pouze člověk si dokáže být natolik vědom sám sebe, že mu není lhostejné, jak na jeho chování reagují ostatní jedinci stejného druhu.
Nyní vychází najevo, že vrány nejenže přemýšlejí, jak něco udělat, aby se jim to povedlo, ale také své činy přizpůsobují faktu, co by si o jejich chování myslely vrány ostatní. Stejně jako vrány, podobné jednání vykazují i jiní krkavcovití, jako například havrani, sojky či straky, a samozřejmě také krkavci.
Niederův experiment
Zajímavé je, že na rozdíl od nás krkavcovití nemají šedou kůru mozkovou. Ta má za úkol vyhodnocovat, jaké důsledky naše činy mají. Jak to tedy dělají? Ačkoli nemají kůru mozkovou, stále mají šedou a bílou hmotu, která jim obklopuje mozek. To tvrdí jedna ze studií, které zkoumají, proč jsou vrány tak inteligentní.
Jiná studie tvrdí:
Ptačí mozek může v konečném důsledku podporovat vývoj vyšší inteligence.
Vlastně to znamená, že ptačí mozky se z nějakého důvodu vyvinuly mnohem lépe než mozky ostatních obratlovců. Avšak kvůli samotné velikosti ptačímu mozku se tato teorie v minulosti stala terčem kritiky. Nemusí to být ale čistá fantazie.
Další výzkum totiž zkoumal samotné neurony vran. Zjistilo se, že neurony jsou menší, aby nevážily tolik a opeřenci mohli snáze vzlétnout, ale že to nemění nic na kvalitě těchto neuronů. Někdo si dokonce dal tu práci s počty. Ukázalo se, že vrány mají stejný počet neuronů jako mnoho druhů opic, a sice miliardu a půl. Navíc se ukazuje, že jelikož jsou neurony více natěsnané na sebe, jejich propojení je mnohem lepší – vrány dokážou uvažovat rychleji než savci.
Byli i dinosauři chytřejší, než se předpokládá?
Existují nezvratné evoluční důkazy o tom, že ptáci celkově jsou potomci dinosaurů. Vědce zjištění o schopnosti vran přemýšlet více do hloubky dovádí k myšlence, zda i dinosauři disponovali takovým hlubokým uvažováním.
Vědci se přou o to, zda dinosauři s většími mozky byli rovněž schopni takovéhoto uvažování, jaké vidíme u vran. Tak či tak, tento nový výzkum a poznatky nám o trochu více poodhalují samotnou evoluci z hlediska uvědomování si vlastního já a schopnosti řešit složité problémy.
Jelikož nyní víme, že mozková kůra není zapotřebí k chápání společnosti i ke kreativnímu řešení složitých situací, vypadá to, že s poznáním, od kdy si naši předci začali uvědomovat sami sebe, jsme se vrátili na samotný začátek. Byli to pralidi, jejich opičí předci, nebo dokonce předci žijící za éry dinosaurů, kteří se rozhodovali dlouho dopředu, než se konečně pro něco rozhodli? Nebo se musíme vrátit v čase mnohem dál, abychom poznali tvora, u kterého toto chování propuklo jako u vůbec prvního?
Vrány nám již v minulosti předvedly, jak jsou chytré. Připomenout si to můžete například zde.