Výkvět české aristokracie Vratislav z Pernštejna řečený Nádherný měl kontakty a s exotickou chotí 21 dětí
Foto: Pavel Fric / Creative commons, CC-BY-SA
Sice zemřel celkem mladý, ale dětí měl jak smetí. Měl také spousty výhodných známostí a věděl, že být loajální k šéfovi, panovníkovi, se zatraceně vyplácí. Byl vnukem zakladatele Pardubic Viléma II. z Pernštejna a synem Jana IV. z Pernštejna řečeného Bohatého.
Jeho děd Vilém byl jedním z nejvýznamnějších českých magnátů a politiků konce 15. a počátku 16. století. Byl to vynikající hospodář a politik, za nějž moc jeho rodu dosáhla vrcholu. Jejich statky se rozkládaly jak v Čechách, tak i na Moravě. Zeširoka rozkročení Pernštejnové, rod s erbem zubří hlavy, sice v důsledku zadlužení o řadu statků přišli ještě před polovinou 16. století, Vratislav přesto patřil mezi výkvět české aristokracie, uvádí encyklopedie Osobnosti českých dějin autora jana Randáka.
Vratislav „Nádherný“ (1530-1582) byl nejen z bohatého rodu, ale také zcestovalý diplomat. Dokonce v roce 1551 stál v čele slavné italské výpravy, jež měla uvítat budoucí královnu. Do té doby měl již za sebou mnohé: jako třináctiletý doprovázel budoucího krále Maxmiliána II. po západní Evropě a přitom nasbíral nejen cenné zkušenosti, ale také dvorské hodnosti a kontakty.
Nadmíru plodné manželství
Není proto divu, že se oženil s exotickou kráskou, Marií Manrique de Lara y Mendoza z bohatého rodu španělských grandů. Původně mu jeho španělská manželka porodila 21 dětí (8 synů a 13 dcer), řada z nich ovšem zemřela již v dětství nebo v mládí. Vratislava přežili jen synové Jan a Maxmilián a osm dcer. Marie byla ze starého rodu Hurtado de Mendoza, jež se mísila s krví kastilského královského rodu. Před příchodem do Čech byla dvorní dáma na dvoře španělských Habsburků. Byla značně ovlivněna jezuity, což se promítlo ve striktní katolické výchově všech jejich potomků.
První český rytíř Řádu zlatého rouna
Vazba na pyrenejské království, katolicismus a věrnost habsburskému domu způsobily, že se stal roku 1555 v Antverpách jako první příslušník české šlechty rytířem Řádu zlatého rouna (byl udělován velmistrem jako odměna za zásluhy – pozn.) . O třináct let později dokonce zastupoval španělského krále Filipa II. jako otce nevěsty při svatbě bavorského vévody.
Uměl vydělat
Na rozdíl od ostatních českých šlechticů stál Vratislav vždy na straně panovníka, který se mu bohatě odměňoval. Roku 1566 jej dosadil do úřadu nejvyššího kancléře s platem 180 zlatých měsíčně a o rok později mu dal na dvacet let do zástavy Litomyšl. Právě zde vybudoval Vratislav své hlavní sídlo, jež mělo zastínit zámky obou jeho bratrů: Vojtěchův nákladně přestavovaný Prostějov i rodové Pardubice, jichž se musel nejstarší Jaroslav vzdát vzhledem k obrovským dluhům.
Litomyšl prý koupil z údajné velké lásky ke své manželce.
Mimochodem i zde zasáhl na Vratislavovu přímluvu panovník, který rozsáhlé panství na Labi koupil od Pernštejnů za velmi vysokou sumu. V době stavby Litomyšle, na níž se podílel i budoucí rudolfinský architekt Ulrico Aostalli, byli však oba bratři mrtví a Vratislav stál sám v čele starého česko-moravského rodu.
Známé děti
Vratislavův starší syn Jan proslul jako voják a konstruktér tzv. pernštejnské petardy, nového obléhacího stroje, mladší Maxmilián zvolil dráhu duchovního a zemřel jako papežský komorník. Dcera Polyxena z Lobkovic, předtím z Rožmberka, rozená z Pernštejna dala Čechům Pražské Jezulátko, které její matka přivezla z rodného Španělska.
Uložen v Chrámu
Vratislava samotného zastihla smrt v 52 letech na lodi u Lince a jako poslední Pernštejn byl uložen do rodinné hrobky v moravském Doubravníku. Jelikož se však jednalo o protestantský kostel, nechala jeho vdova Marie tělo exhumovat a přenést svého muže, který jako věrný katolík odmítl českou konfesi (společné vyznání víry – pozn.), do svatovítského chrámu na Pražském hradě.