Proč našim předkům trvalo tak dlouho, než vynalezli kolo
Foto: Creative commons, CC-BY
Kolo je archetypem primitivní technologie na úrovni jeskynního člověka. Ale ve skutečnosti je tak důmyslné, že trvalo až do roku 3500 před naším letopočtem, než jej někdo vymyslel. V té době probíhala doba bronzová.
V té době lidé již odlévali kovové slitiny, stavěli kanály a plachetnice, a dokonce navrhovali složité hudební nástroje, jako jsou harfy. Ale záludnost kola spočívá v tom, že si neumíme představit válec, který se kutálí po svém okraji. Jde o to vymyslet, jak k tomuto válci připojit stabilní, nehybnou plošinu. „Geniální byl koncept kola a osy,“ řekl David Anthony, profesor antropologie na americké Hartwick College a autor knihy The Horse, the Wheel, and Language (Kůň, kolo a jazyk); „ale pak bylo také obtížné ho sestrojit,“ napsal web Archaeology.
Vše muselo zapadnout
Aby se vyrobila pevná náprava s otočnými koly, vysvětlil Anthony, konce nápravy musely být téměř dokonale hladké a kulaté, stejně jako otvory ve středu kol; jinak by docházelo k příliš velkému tření při otáčení kol. Navíc nápravy musely těsně zapadnout do otvorů kol, ale ne příliš těsně – musely se volně otáčet.
Úspěch celé konstrukce byl extrémně citlivý na velikost nápravy. Úzká by snižovala tření, byla by také příliš slabá na to, aby unesla zátěž. Naopak široká osa by tření výrazně zvýšila. „Tento problém vyřešili (naši předci) tím, že první povozy udělali docela úzké, takže mohly mít krátké a ne příliš silné nápravy,“ řekl Anthony pro Life's Little Mysteries.
Všechno, nebo nic
Kvůli „citlivosti“ systému kol a náprav vůči těmto faktorům nemohlo být kolo vyvíjeno ve fázích, řekl Anthony. Byl to proces typu „všechno, nebo nic“.
Ten, kdo kolo vynalezl, musel mít přístup k širokým deskám dřeva z tlustých kmenů stromů, aby mohl vyřezávat velká, kulatá kola. Potřeba byly také kovové nástroje k vysekávání jemných otvorů a náprav. Pralidé museli mít především potřebu převážet těžká břemena po zemi. Podle Anthonyho „právě tesařství pravděpodobně zpozdilo vynález asi do roku 3500 př. n. l., protože teprve po roce 4000 př. n. l. se na Blízkém východě rozšířily měděné majzlíky a dláta“.
Zrod kola v oblasti Ukrajiny
Vynález kola byl tak náročný, že se pravděpodobně uskutečnil pouze jednou a na jednom místě. Z tohoto místa se však zřejmě rozšířil po Eurasii a Blízkém východě tak rychle, že odborníci nedokážou s jistotou říci, kde vznikl. Nejstarší vyobrazení kolových vozů bylo odkryto v Polsku a na dalších místech euroasijských stepí; a právě tato oblast předstihuje Mezopotámii (dnešní Irák) v pojetí nejpravděpodobnějšího zrodu kola.
Podle Aska Parpoly, indologa z Helsinské univerzity ve Finsku, existují lingvistické důvody domnívat se, že kolo pochází od obyvatel Trypillje ze současné Ukrajiny. To znamená, že slova spojená s koly a vozy pocházejí z jazyka tripolské kultury označované také Cucuteni-Trypilská kultura (ta se vyskytovala v oblasti od povodí Prutu k povodí Dněstru přibližně v letech 5200–3000 př. n. l.).
Malé představovaly ty velké
Parpola se domnívá, že miniaturní modely kolových vozů, které se běžně vyskytují v euroasijských stepích, pravděpodobně předcházely vozům v lidském měřítku. „Je nápadné, že v tripolské kultuře bylo vyrobeno tolik modelů. Takové modely se často považují za dětské hračky, ale mně se zdá pravděpodobnější, že šlo o miniaturní protějšky skutečných věcí,“ řekl. „Prvenství miniaturních modelů naznačuje skutečnost, že obrázky zvířat s koly pocházejí dokonce z indiánských kultur Střední Ameriky, kde se skutečná kola nikdy nevyráběla.“