Co kdyby se najednou vypařily všechny oceány světa?
Foto: Piyaset / Shutterstock
Od nepaměti bylo lidstvo posedlé apokalypsou. Fatální scénáře bývají často zdrojem inspirací pro katastrofické filmy či napínavé knihy. Pravděpodobně jste se již setkali s těmi nejčastějšími, jako je srážka s asteroidem či jaderná válka.
Pravda je ale taková, že k tomu, aby lidstvo skončilo, stačí něco tak malého, jako je pootočit kohoutkem a uvést všechny oceány světa do bodu varu. Tento scénář by s sebou přinesl nejen ničivé oteplování země, požáry a povodně, ale jeho důsledky by zasáhly do všech složek lidské civilizace a postupně ji rozložily na prach. Proč je pro nás voda tak důležitá? A jak přesně by tato katastrofa probíhala? To vše se dočtete níže.
Povrch naší planety je z více než 71 % tvořen vodou. Veškerá existence závisí na komplikovaných mechanismech vypařování a zpětného zkapalnění této životodárné tekutiny. Elaborovaný tanec oceánských proudů, vzdušných front a interakcí zemského a nebeského povrchu byl v pohybu od nepaměti a bez něj by naše planeta nedokázala vytvořit živoucí organismy v té podobě, ve které je známe. I člověk je závislý na vodě. Zatímco jsou známy případy, kdy byly některé osoby schopny přežít bez jídla téměř měsíc, na vodě jsme závislí všichni stejně.
Voda pomáhá regulovat teplotu našeho těla pomocí pocení. Během zažívání se zapojuje v podobě slin do zpracování potravin. Hladina pH našeho těla je vodou regulována a naše klouby ji potřebují pro lubrikaci a zabránění vyschnutí a následným zraněním. Pomocí vody jsou z našeho těla vyplavovány toxiny a eliminován nepotřebný odpad vzniklý při trávení. V hlavní řadě by však bez vody nebyl možný transport kyslíku a uvolňování potřebných neurotransmiterů z mozku. Naše těla jsou z 60 % tvořena vodou, a pokud jsme jí deprivováni, nedokážeme přežít déle než tři dny.
Představme si scénář, během kterého začnou všechny oceány z neznámých příčin vřít. Můžeme očekávat, že taková situace by vedla k rapidnímu navýšení páry stoupající do atmosféry. Vlhkost vzduchu by rychle lámala rekordy. Pokud by k tomu došlo, můžete se připravit na to, že by vás sebelepší klimatizace nedokázala ochránit.
Vzduch by byl těžký a horký a velmi rychle téměř nedýchatelný. Osoby, které by mu byly vystaveny bez jakékoliv ochrany, by riskovaly přehřátí, neboť od určité vlhkosti má tělo problémy se ochladit. Tento efekt je dobře známý všem, kteří kdy navštívili deštný prales či tropickou saunu. Přestože existují na naší planetě místa s vyšší teplotou, v deštných pralesech je vyšší vlhkost, což je pro naše těla mnohem rizikovější než pouhá vysoká teplota.
Tato navýšená teplota by se začala šířit napříč celým světem. Povrch planety by byl přehlcen párou, což by vedlo k husté a neprostupné mlze. Zejména ve městech s vyšší četností obyvatel by se tak dny staly šerými, téměř jako při zatmění slunce, neboť světelné paprsky by nebyly schopny penetrovat tento nepropustný šedý závoj. V důsledku toho by Země začala vstřebávat více světelných paprsků, než je schopná odrazit do vesmíru, což by dominovaným efektem vedlo k neustále vyšším a vyšším teplotám. Pro zjednodušení si představte, že všechna pára v atmosféře by se chovala jako nepropustný skleník, který teplotu zachytí, ale nepustí zpátky ven.
Teplota po celém světě by se po čase začala vyrovnávat. Pokud máte naděje, že to by zabránilo další eskalaci, vzpomeňte si na masivní rezervoáry zmražené vody v podobě zemských pólů. Ledovce by roztály, což by způsobilo navýšení hladiny moří o 70 metrů.
Gigantické záplavy a povodně by rychle zničily všechna přímořská města. Řeky by opustily svá koryta a spolkly všechno v jejich cestě. Pokud by se lidem žijícím na takových místech podařilo uniknout, vedlo by to k masivní hysterii. Vlády světa by nebyly schopné obstarat přístřeší pro miliony utečenců prchajících před katastrofou. Došlo by k přehlcení oblastí v dostatečné vzdálenosti od moře. Takové přehuštění by velmi rychle vytvořilo podmínky pro hladomor, zvýšenou kriminalitu a šíření infekčních nemocí.
Rozvodněné řeky a oceány by se připojily k vroucí katastrofě, což by opět znásobilo celoplanetární teplotu. Pokud by do tohoto bodu dokázaly jakékoliv mořské organismy přežít, začaly by masově vymírat. Znečištěná voda by se stala nefiltrovatelnou, a fauna na souši by tak záhy následovala. Migrace do horských oblastí by byla možná, ale v důsledku vymizení většiny flóry a v důsledku toho masového vymření včel bychom nebyli schopní pěstovat jakékoliv rostliny. V současnosti naše civilizace není schopná včely suplementovat a bez nich nemáme šanci přežít.
Pokud by lidé zítřka dokázali nějakým způsobem tuto katastrofu přežít, došlo by po stovkách let k vyschnutí horkých oceánů. Vysoká teplota by však zůstala a zbývající zeleň by lehla popelem. V těchto posledních momentech Země by teplota přesáhla 482 °C. Pouště by pohltily vše, co zůstalo, a Země by se stala druhým Marsem Sluneční soustavy.