Před 560 lety vyslal český král svého švagra a 39 pánů do západní Evropy. Měli dojednat v historii nevídaný plán
Není jisté, kdo stál u zrodu jihočeského hradu Blatná, ale ví se, že vznikl již v první polovině 13. století. Zachovala se zde původní románská kaple. Jisté ale je, že Blatnou získali před rokem 1400 páni z Rožmitálu. A proto se odsud mohla za 65 let vydat na svou velkolepou cestu celá družina českých pánů a rytířů na nebývalou cestu, která byla „předvojem“ současného evropského zřízení.
Blatná, jako sídlo pánů z Rožmitálu, hrála v době Jiřího z Poděbrad (1420-1471) významnou roli. Byla dobře dostupná z různých částí Čech i zahraničí. Nacházela se na důležité obchodní cestě a byla snadno dosažitelná pro poselstva mířící do zahraničí. Hrad mohl nabídnout potřebné logistické zázemí pro tak rozsáhlou výpravu; měl dostatek prostoru pro ubytování, zásoby a koně.
„Gotickou bránou blatenského hradu odjížděl 25. listopadu 1465 pan Jaroslav Lev z Rožmitálu, aby se odtud vydal ,až na konec světa´. Král jej postavil do čela poselstva čtyřiceti českých pánů a rytířů, jehož cílem byla řada států západní Evropy. Čeští diplomaté se měli jménem Jiřího z Poděbrad pokusit dojednat s evropskými panovníky výhradně mírová řešení případných konfliktů na kontinentě,“ popisuje roli známoho jihočeského hradu publikace Skvosty hradů.
Jaroslav Lev z Rožmitálu
Lev z Rožmitálu (1425-1486) byl bratrem Johany z Rožmitálu, která byla provdaná za Jiřího z Poděbrad. Toto příbuzenské pouto vytvořilo mezi oběma muži silné osobní vazby a důvěru. Lev se stal jedním z nejvěrnějších spojenců krále, byl mu oddán a podporoval jeho politické cíle. Díky svým schopnostem se tento zkušený diplomat a vynikající řečník stal důležitým nástrojem Jiřího zahraniční politiky. Proto byl Jaroslav několikrát pověřen důležitými diplomatickými misemi do zahraničí, kde zastupoval zájmy českého krále. Oba muži sdíleli zájem o mír a stabilitu v Evropě. Jaroslav Lev se aktivně podílel na realizaci Jiřího plánů na vytvoření evropské unie. A nejen to, králův švagr poskytoval panovníkovi nejen politickou podporu, ale také finanční prostředky a vojenské síly.
Středověká Evropa nebyla „ready“
Panovník Jiří byl skutečný vizionář a měl opravdu velkolepé plány. Chtěl spojit evropské národy do jakési unie a dosáhnout trvalého míru. Uvést tuto myšlenku do života se ale tehdy nepodařilo, středověk ještě k takovému řešení nedozrál. Jeho vize byly ve své době velmi pokrokové, předstihly svou dobu o pěkných pár století a inspirovaly další generace. Dnes můžeme Jiřího považovat za jednoho z prvních evropských federalistů.
Evropa byla v té době rozdělena náboženskými válkami, což ztěžovalo jakékoliv společné jednání. Každý stát měl své vlastní cíle a zájmy, které často stály v cestě společným evropským projektům. A navíc papež a část evropských panovníků se Jiřího plánům postavili na odpor. Měli totiž strach, že by ztratily část své moci.
Výprava až na konec světa
Neúspěch mise ale nijak nesnižuje význam pana Lva z Rožmitálu, rádce, přítele a švagra krále Jiřího z Poděbrad, který byl bezesporu jednou z nejpozoruhodnějších osobností Čech v době poděbradské. Jeden z účastníků delegace, rytíř Václav Šašek z Bířkova, si o průběhu cesty dělal podrobné záznamy. Z dnešního pohledu na výpravě fungoval jako jakýsi „reportér“, který dokumentoval výsledky jednání a přinesl informace o situaci v jednotlivých zemích. Podle nich pak vznikla knížka Aloise Jiráska Z Čech až na konec světa.