Wanata – „Ten, který nabíjí“ – aneb Velký náčelník Siouxů šel vychytrale na ruku Britům i Američanům
Foto: Charles Bird King / Public domain, Wikimedia commons
„Wanata měl na sobě tradiční oděv indiánského náčelníka. Dosud jsme nespatřili důstojnějšího muže v tak pěkném oblečení. Jeho nejskvělejší část oděvu byl skvostný bizoní plášť bílé barvy (…)“
Wanata se narodil někdy kolem roku 1795 a stal se jedním z nejvýznamnějších náčelníků Dakotů, když byla v roce 1823 na příkaz amerického ministra války podniknuta výzkumná expedice k řece St. Peter, jezeru Winnipeg a Wood, vzpomíná geolog a spisovatel William Keating na setkání s náčelníkem.
Při setkání s expedicí měl náčelník skvostný náhrdelník vyrobený asi z šedesáti medvědích drápů, což dodávalo jeho zjevu opravdu mužný znak. Legíny, tunika a mokasíny byly vyrobeny podle dakotské módy z bílé kůže, hojně zdobené lidskými vlasy. Dva culíky mu visely podél tváře, vkusně pomalovanou rumělkou. V ruce držel vějíř z krocaních pér.
Jakmile se indiáni doslechli o chystané bělošské návštěvě, okamžitě zahájili přípravy na hostinu. Při té příležitosti zabili tři psy. „Vešli jsme do jakéhosi pavilonu, který postavili spojením několika kožených stanů. Pěkné bizoní kůže byly rozprostřené všude kolem a vzduch byl provoněný pálenou sladkou trávou. Byl tam náčelníkův syn, asi osmiletý chlapec, a asi deset význačných válečníků. Oblečení byli v kombinovaném stylu evropské a domorodé módy. Náčelník měl na hlavě modrou soukennou čepici německého stylu,“ popsal Keating.
V osmnácti letech se Wanata vyznamenal jako válečník a bojoval proti Američanům pod velením svého otce, který byl v té době náčelníkem kmene a který choval k Američanům smrtelnou nenávist. Během poslední války mezi Velkou Británií a Spojenými státy se přidal na stranu prvně jmenovaných a byl jedním z vražedné skupiny divochů, kterou shromáždil plukovník Dixon, pod jehož vedením bojoval u Sandusky, kde byl zraněn a vysloužil si tam přezdívku „Nabíječ“.
Od té doby vyznává přátelství vůči Spojeným státům, ale je o něm známo, že je to lstivý vůdce, který by zvýhodnil nebo vyplenil kteroukoli stranu, jak by mu to diktovaly jeho zájmy. Pohybuje se po celé zemi od přítoků řeky svatého Petra až k jezeru Winnipeg a často se stýká s obyvateli britské kolonie v tomto izolovaném regionu, kteří se snaží tohoto mocného a prohnaného divocha usmířit cennými dary, jež přijímá jako daň za svou pověst. Náčelník veřejně deklaroval, že je přítelem Spojených států, ale byla to údajně jenom zástěrka. Ve skutečnosti se dále stýkal se svými britskými přáteli.
Později, povzbuzen americkými obchodníky, zaútočil na oslabený a deprimovaný kmen Arikarů, vypálil jim vesnici (podruhé po Američanech) a Arikary vyhnal.
Záhadný indiánský kmen „Mimozemští předci“ nám i po 700 letech zanechal černočernou oblohu a divoce…
Americký plukovník Stephen Long, který byl velitelem výše zmíněné expedice, popsal náčelníka rovněž v superlativech – více než 180 cm vysokého muže, s jemnými a rezervovanými způsoby, který má ve svém kmeni absolutní moc, a nenašel se tam nikdo, kdo by mu mohl konkurovat. Ale obchodníci byli ve svém popisu méně lichotiví. Podle nich byl Wanata opravdu odvážný a inteligentní, ale na druhé straně lstivý, lakotný a arogantní. Náčelník byl nakonec roku 1848 zavražděn vlastními lidmi, kteří přestali být spokojeni s jeho vedením.