Byli jsme si s Američany tolik podobní, že našim emigrantům přezdívali „Yankeeové Evropy“

Byli jsme si s Američany tolik podobní, že našim emigrantům přezdívali „Yankeeové Evropy“

Foto: believeinme / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Amerika měla pro Čechy vždy velkou přitažlivost. Snad to bylo dáno tím, že Češi mají s Američany tolik společného. Ze střední Evropy sem odpradávna emigrovaly mnohé vlny známých i neznámých Čechů. České kořeny některých světových osobností jsou pro současníky velkým překvapením, uvádí Miloslav Rechcígl ml. v knize Češi se ve světě neztratí, natož v Americe.

Pro biochemika Miloslava Rechcígla ml. jsou Spojené státy domovem a jen málokdo zná českou krajanskou komunitu v USA a její dějiny tak „důkladně a intimně“ jako on. Dlouhá léta se aktivně angažoval ve spolkovém životě Čechů a Slováků v Americe, nejvýrazněji jako předseda globální Společnosti pro vědy a umění, která uchovává a rozvíjí českou a slovenskou vědu, kulturu a umění v zahraničí.

Jak bylo uvedeno v úvodu, Amerika měla pro Čechy vždycky velikou přitažlivost. Podle Miloslava Rechcígla ml. to bylo snad dáno tím, že Češi mají s Američany tolik společného, což jim přineslo v období první Československé republiky přízvisko „Yankees of Europe" (Yankeeové Evropy). Individualita, láska ke svobodě, pracovitost, pragmatičnost a realismus, to všechno jsou charakteristické znaky, které se vztahují jak na Čechy, tak i na Američany, vyjmenovává autor knihy s podtitulkem Medailonky ze života českých přistěhovalců.

Pro pochopení přezdívky našich krajanů v USA citujme: „Yankee [jenkí] je přezdívka označující obyvatele Spojených států amerických. V jejich rámci se používá pro lidi pocházející ze severovýchodní části USA, zejména z Nové Anglie. Původ výrazu bývá kladen do dob Nového Amsterdamu, kdy tak anglicky mluvící osadníci nazývali své nizozemské sousedy“.

V úvodu publikace autor připomíná, že „touha po cestování do Ameriky se projevila mezi našimi lidmi velmi brzy po objevení Nového světa. O existenci neznámé země za mořem se vlastně dovídáme již ze starého letopisu Václava Šaška z Bířkova“. Podle Rechcígla existují i báchorky o tom, že proslulý tvůrce glóbu Martin Behaim, který byl po předcích českého původu, měl objevit Ameriku ještě před Kolumbem.

„Čeští horníci z Jáchymova byli již roku 1523 ve Venezuele, kde hledali nové zdroje stříbra. Čech nechyběl ani při prvním kolonizačním pokusu Angličanů v Severní Karolíně, 35 let před příchodem Otců poutníků do Nové Anglie,“ pokračuje Rechcígl. 

Prvního Čecha, který se v Americe usadil natrvalo, nacházíme již koncem poloviny 17. století. Byl jím Augustin Heřman, který se stal legendární postavou v Novém Nizozemsku a marylandské koloniální provincii.

Jednotliví přistěhovalci z českých zemí přicházeli do Ameriky v průběhu celé její historie. První větší přistěhovalecká vlna nastala na počátku 18. století jako následek vypovězení a exilu stoupenců Jednoty bratrské, z nichž mnozí se usadili v pensylvánské provincii.

Politické nepokoje roku 1848 a neutěšená hospodářská situace v Rakousko-Uhersku vedly k masovému vystěhovalectví z českých zemí v druhé polovině 19. století, které pokračovalo do prvních dvou desetiletí 20. století.

Po několika desetiletích poměrného klidu následovaly další vystěhovalecké vlny, způsobené v letech 1938-1939 nacistickou okupací Čech a Moravy a později komunistickým pučem v roce 1948 a sovětskou invazí v roce 1968.

„Život Čechů v Americe zahrnuje fascinující epizody, ba i celé epochy americké historie, které mnohdy navazují na události ve staré vlasti a jako takové jsou nedílnou součástí celosvětového přínosu české kultury,“ zmiňuje Rechcígl v úvodu své knihy, kde předkládá české veřejnosti panorama osudů vybraných osobností, jejichž kořeny mají svůj původ v českých zemích.

Reklama
Zdroje článku:
svu2000.org, cs.wikipedia.org, amazon.com, RECHCÍGL, Miloslav. Češi se ve světě neztratí, natož v Americe: medailonky ze života českých vystěhovalců. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2020. ISBN 978-80-244-5720-8.
Reklama