Za tajemstvím obrovských dinosaurů: Vliv pravěkého světa
Foto: Jakub St. John / Creative commons, CC-BY, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/legalcode.cs
Mezi největší zvířata dnešní doby patří bezesporu velryby. Ani ty se však svou velikostí ani zdaleka nepřibližují velikosti dinosaurů, kteří po planetě Zemi kráčeli před 250 miliony lety. Co způsobilo jejich enormní velikost? Co bylo tehdy jinak, že se mohla rodit tak velká zvířata? A proč už se tomu tak neděje?
V době dinosaurů na Zemi panovaly úplně jiné podmínky pro život
Vzhledem k velikosti, které dinosauři běžně dosahovali, je většina z nás asi ráda za to, že dnes je prakticky nemožné takové zvíře potkat. Mezi adepty na vůbec největšího dinosaura patří dlouhokrký titanosaurus, jehož 98 milionů let stará kostra byla nalezená v provincii Neuquén v severozápadní Patagonii v roce 2012. I ta, stejně jako další nálezy, přinutila archeology dívat se na život dinosaurů ze všech úhlů pohledů.
Mimo jiné je udivující, proč se tehdy rodila tak velká zvířata a dnes tomu tak již není? Přesnou a dokonale vystihující odpověď archeologové sice nepřináší, ale zato mají v rukávu hned několik hypotéz, proč by tomu tak mohlo být. Obecně lze ale říct, že svět dinosaurů byl v mnohém velmi odlišný. Těla dinosaurů mohla být větší, protože bylo potřeba bránit se predátorům. Ani oni totiž nebyli žádní drobečkové. Větší těla mohla také dinosaurům pomoct regulovat jejich teplotu. Díky dlouhým krkům a velké výšce se dinosauři mohli lépe dostat k potravě. Lépe se stravovali a to se pak promítlo na jejich velikosti.
Vědci, kteří podmínky pro život dinosaurů zkoumali křížem krážem, přišli na několik zajímavých faktorů, které dohromady nejspíš vedou k odpovědi na otázku, proč byli dinosauři tak obrovští? Obecně za to může úplně odlišné prostředí, více kyslíku v atmosféře, dostatek potravy, stavba jejich kostí nebo stejně velcí nepřátelé.
Dinosauři měli lepší kyslík a byli to efektivní jedlíci
Klíčovým faktorem, který nejspíš ovlivnil další, byl nárůst kyslíku v atmosféře. Průzkum, který dělali vědci z Rensselaer Polytechnic Institute a University of Texas Austin a jehož výsledky byly zveřejněny někdy v roce 2019, říká, že v době dinosaurů za období asi 3 milionů let (což je na tehdejší dobu docela krátký čas) vyskočila hladina kyslíku v atmosféře z 15 na 19 % (pro srovnání dnes je hladina kyslíku v atmosféře cca 21 %).
Vědci přesně neví, co tento dřívější náhlý nárůst mohlo způsobit. Zároveň ale viděli i pokles hladiny CO2 v atmosféře. A právě v tomto období dinosauři zažívali expanzi a zkrátka se jim dařilo velmi dobře. Přibližnou hladinu kyslíku v atmosféře vědci zjistili analýzou hornin z Coloradské plošiny a Newark Basin, které byly staré přes 215 milionů let. Potřebné informace jim předal plyn zachycený uvnitř. Více kyslíku zároveň znamenalo lepší podmínky pro růst vegetace, a tudíž měli dinosauři bohatý zdroj potravy.
Lidé obydlí Antarktidu stejně jako v minulosti dinosauři a obří tučňáci. Místní klima se blíží tomu…
A právě díky tomu, že nehladověli, byli tak velcí. Vědci se domnívají, že příroda umožnila dinosaurům dorůst do takových rozměrů právě proto, aby pokryli co největší zdroje potravy. Například dlouhokrci mohli dosáhnout tam, kde jiní dinosauři ne. Jednoduše řečeno dinosauři museli být velcí, aby se bezpečně dostali k potravě a měli jí dostatek. Při odpovědi na otázku, proč jsou dinosauři tak velcí, často vědci používají i takzvané Copeovo pravidlo.
Jedná se o vývojovou hypotézu, kterou zformuloval paleontolog Edward Cop. Ten přišel na to, že všechna zvířata mají tendenci se ve vyvíjejících se liniích zvětšovat. Pomocí metody porovnávání stehenní kosti dinosaura v průběhu času vědci zjistili, že některé druhy dinosaurů se postupem času zvětšují, zatímco jiné ne. Mezi další faktory, které by mohly způsobovat nadměrnou velikost dinosaurů, pak patří stavba jejich kostí a vzduchových vaků. Kosti byly velmi silné a pevné, zároveň však velmi lehké. Dinosauři měli také velmi výkonné plíce, které zajišťovaly správné dýchání a výměnu tepla. V neposlední řadě za velikost dinosaurů může přítomnost ostatních predátorů, proti kterým bylo potřeba bojovat.