Zaručený recept starých Mayů proti zácpě: Močový lektvar osobně vyzkoušel autor
Nezabírají vám novodobá projímadla ani léky na zácpu? Možná se necháte inspirovat starodávným lektvarem amerických Mayů, jehož základem bylo kuřivo, konkrétně listy tabáku. Spisovatel Evans vyzkoušel zajímavý prostředek na své vlastní osobě. Poslyšte, jak to dopadlo.
Přistup starých Mayů k tabáku byl podobný tomu, jak dnes některé vlády vnímají marihuanu. Byl to pro ně lék. Dodnes moderní potomci Aztéků, Tzotzilové z jižního Mexika, stále považují tabák za stavební kámen své tradiční medicíny. Tabák byl ve skutečnosti tzv. lepicí páskou, která držela prastarou středoamerickou medicínu pohromadě. Dnes bychom řekli, že to byl lék i proti smrti. Kousl vás brouk? Dejte si na to prášek z tabáku. Bolí vás žaludek? Rozemelte trochu tabáku s česnekem a potřete si jím břicho. Trápí vás větry? S tím pomůže šňupací tabák!
Obyvatelé Zinacantánu se po vzoru svých předků Mayů při zácpě spoléhali na odvar z tabákových lístků, česneku a moči pacienta. Tato děsivá léčebná praktika nenechala lhostejným ani autora knihy Stručná historie neřesti Roberta Evanse, i když věděl, že vědci stále debatují o tom, jak velká by musela být smrtelná dávka tabáku. Podle některých výzkumů by to bylo množství jako ve dvou až třech cigaretách, ale jsou známé případy, kdy lidé přežili i podstatně vyšší dávky. Dalším odhadem je 1000 miligramů, tedy asi padesát cigaret. Jedna mladá žena ale v únoru 2015 zemřela na dovolené v Peru po vypití tabákového čaje.
Připravte si prastarý močový lektvar
Evans se rozhodl výše zmiňovaný prastarý mayský nápoj vyzkoušet přímo na sobě. „Můj plán fungoval až bolestně dobře, a pokud by se starý mayský lék ukázal být stejná pitomost jako jejich teorie o konci světa, byl by mě čekal pěkně nepříjemný den. Pustil jsem se tedy rovnou do toho,“ zahájil Evans pokus s tabákovým lektvarem, jehož postup přípravy vám níže přenášíme:
Přísady podle starých Mayů
- 1 tabák selský, v množství jako do jedné cigarety
- 2 stroužky česneku
- 1 panák vaší vlastní moči (protože nechutné nápoje se tradičně musí podávat „v panácích")
Postup přípravy podle Roberta Evanse
V mlýnku na kávu jsem rozemlel česnek a tabák na jemnou, kašovitou pastu, kterou jsem pak vyklopil do moči. Usilovně jsem míchal, i když to nakonec k ničemu nebylo, protože se česnek potopil a tabák
zůstal na povrchu. A pak už nezbývalo nic jiného než celý ten pekelný dryák vypít.
Jak to Evansovi chutnalo
Moč byla asi na tom celém nejlepší. A to neříkám proto, že bych si to nějak užíval. Říkám to proto, že když se smíchá tabák a česnek, vznikne mix, který naprosto unikátně chutná (pardon, jako něčí zadek). Bylo to jako pít teplý, tekutý Slim Jim (sušené masové kořeněné tyčinky, jerky – pozn. aut.). hrdlo mě pálilo a cítil jsem, jak mi lepkavé kusy tabáku kloužou jícnem. Bylo to, jako by mi duši požírali hadi ze samotného pekla.
Výsledky léčebného pokusu podle Roberta Evanse
Autor knihy i pokusu prohlásil, že léčba fungovala. Zácpa zmizela asi po 20 minutách a během další hodiny se jeho tělo „zbavilo všeho, čeho mohlo, jak nejrychleji to šlo. Třikrát jsem zvracel, dost možná kvůli otravě tabákem. Osobně si ale myslím, že česnek na tom měl stejný podíl.“
Závěrečný verdikt podle Roberta Evanse
„Mayové měli v léčbě zácpy naprosto jasno. (…) Sám za sebe bych radši zvolil zácpu,“ uzavřel osobní zkušenost s mayskou verzí projímadla autor knihy Robert Evans.