Záhadné místo Stonehenge: Vědci analyzovali vzorky prostředního kamene a zjistili, že není stejný jako ostatní

Záhadné místo Stonehenge: Vědci analyzovali vzorky prostředního kamene a zjistili, že není stejný jako ostatní

Foto: vencav / Depositphotos

Publikováno:
4 min
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.

Stonehenge je záhada sama o sobě, jeden kámen však vyniká. Jedná se o centrální kámen, který vypadá, jako by mezi ostatní ani nepatřil. A podle vědeckých výzkumů je to pravda. Přečtěte si, k jakému závěru výzkumníci došli.

Stáří a původ odhalily testy zrnek kamene

Vědci, ale i jiní lidé, si začali všímat toho, jak hodně centrální kámen místa Stonehenge vybočuje, když ho porovnáme s ostatními kameny, které v nás mohou evokovat dojem, že tam do určité míry zapadají. Tento však nikoli.

Stejný názor zastává i profesor fyzické geografie na univerzitě v Brightonu, David Nash, pro kterého je zkoumání jevu Stonehenge stále atraktivní i po tolika letech zkoumání. „Je to speciální kámen z nějakého důvodu,“ řekl o centrálním kameni, který vypadá, jako by mezi ostatní ani nepatřil.

Už na první pohled je jasné, že se odlišuje od ostatních kamenů na tomto monumentu.

Vědci přišli na to, že původní domovina kamene byla stovky mil od jeho současné polohy. Jak se dostal do jižní Anglie? Nejuspokojivější domněnka je, že lidé v té době zvolili lodní dopravu. V té době byla mapa Velké Británie jiná, než jak je tomu dnes. Terén by byl příliš náročný, kdyby se rozhodli zvolit suchozemskou přepravu. Původ Stonehenge se totiž odhaduje do doby neolitu.

Kameny s největší pravděpodobností byly formulovány do současné podoby pomocí ručních nástrojů, jakými jsou například kladky a navijáky. Stonehenge není jediný kamenný kruh, který vznikl ve starověku. Je jedním z 1300 těchto staveb. V současné době se domníváme, že Stonehenge byl místem rituálů a náboženských obřadů. Vědci si všimli, že ústřední kámen byl výjimečný, a tak odebrali vzorky a zkoumali je. Vyšlo najevo, že kámen se do jižní Anglie dostal až ze Skotska.

Tento objev nám odpovídá na více otázek

Nejenže vyšlo najevo, že kámen pochází odjinud, ale také to vrhá světlo na tehdejší způsob života a to, jak spolu jednotlivé britské kmeny vycházely. Zdá se, že Skotsko a Anglie byly více propojené, než jsme si původně mysleli. Také nám tento nález ukazuje, jak lidé byli schopni realizovat velké projekty, přestože neměli moderní vybavení.

Reklama

Vědci tudíž vzali vzorky pískovce, který tvoří centrální oltářní kámen, a porovnali je se vzorky pískovců v celé Británii, ale rovněž v okolních státech. Největší shoda byla s pískovcem v severovýchodním Skotsku. Spoluautor studie Chris Kirkland potvrdil, že tato oblast je původní domovinou obřadního kamene s pravděpodobností více než 95 %.

Jak se kámen do jižní Anglie dostal?

Otázka, která vědcům nedá dodnes spát, je, jak se kámen ze Skotska do Anglie dostal a hlavně proč se s ním lidé takovou vzdálenost vůbec táhli. Měl pro ně zvláštní význam? Nemohli použít rituální kámen, který nebyl tak vzdálený? Čím je tak hodnotný?

Dnes se na všechny otázky odpovědi nedozvíme. Můžeme ale čerpat z poznatků, které máme k dispozici. Původní poloha kamene je přitom více než 450 mil od Stonehenge. To z něho dělá nejvzdálenější kámen, který tvoří Stonehenge a o jehož původu víme.

Kámen byl zřejmě dovezen před 4500 lety. Váží přibližně 6500 kg. Místo, z něhož byl kámen dovezen, vypadá, jako by ho tvořily pouze kamenné kruhy. Jen je škoda, že čas pracuje proti nám a hlavně vědcům, a tak obřadní kámen dnes již nevypadá jako dříve.

Vědci nyní hledají přesný původ centrálního kamene

Jakmile vědci zjistí přesný původ kamene, nebude tak těžké zodpovědět například otázku, proč byl kámen pro místní civilizace důležitý natolik, aby jim stálo za to se s ním táhnout takovou dálku. Byl to dar, který si jednotlivé civilizace předaly, nebo je původ kamene spjat s něčím mnohem důležitějším, s vírou, že přinese štěstí nebo zastaví chudobu? Na odpovědi na tyto otázky si budeme muset ještě nějakou chvíli počkat.

Reklama
Zdroje článku:
Reklama