Zdravý rozum vyřeší řadu problémů, většina z nás ho nepoužívá
Foto: MoonSafari / Depositphotos
Když někoho máme rádi více, máme tendenci bezmezně mu věřit. Naopak když někoho rádi nemáme, neuvěříme mu, i kdyby říkal pravdu. Pojďme se podívat na to, proč tomu tak je, přestože se to vymyká objektivní logice.
Základní schopnost, která nefunguje
Zdravý rozum je důležitý pro pochopení řady našich problémů a při řešení různých úkolů. Kolik lidí ho ale používá? Můžeme tvrdit, že my ho rozhodně používáme a nenecháváme se ovlivnit našimi emocemi. Ve svém nitru ale dobře víme, že lžeme sami sobě. Vědci se tím naštěstí zabývali, aby zjistili, jak zdravý rozum opravdu používáme a v jakých situacích na něj úplně zapomeneme. A přišli se zajímavými, ale rovněž velmi znepokojujícími výsledky.
Z výzkumu vyplynulo, že zdravý rozum není tak běžný. Psychologové a sociologové se spojili, aby společně přišli na to, že pokud se máme rozhodnout, zda být v nemilé situaci rozumní nebo reagovat na naše emoce, vybíráme si tu druhou možnost.
Ano, naše emoce na nás mají mnohem větší dopad, než si dokážeme připustit. V tuto chvíli jde logické uvažování stranou. Lidé nám mohou předložit klidně deset logických argumentů, proč se mýlíme nebo proč bychom něco neměli dělat, ale my stejně půjdeme a uděláme to. Tento způsob myšlení má svůj vlastní název, a to emoční zkreslení. To nás nutí věřit nepravdě.
Zdravý rozum je něco, o čem všichni věříme, že máme, ale jen zřídka, pokud vůbec, jsme svou myslí nuceni vyjádřit, které z našich přesvědčení považujeme za „zdravé“ nebo kdo další si myslíme, že je sdílí,
říká Watts, jeden z odborníků, který se zabývá touto problematikou.
Zpochybňujeme fakta, která jsou v rozporu s našimi názory
Dalším psychologickým pojmem je potvrzovací zkreslení. Jde o to, že se snažíme za každou cenu obhájit svou pravdu, a tak si hledáme informace, které naši pravdu potvrdí. Pokud narazíme na informace, které s našimi názory rozporují, zavrhneme je jako nepravdivé, zpochybníme je a co nejdříve na ně zapomeneme.
A naše sebejistota v tom také hraje klíčovou roli. Lidé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že jsou naprosto jedineční a oni mají vždy pravdu, oni umí všechno a ostatní neumí nic, jsou na tom s používáním zdravého rozumu úplně nejhůře. Tito jedinci totiž úspěšně ignorují nové informace a fakta, myslí si, že je v životě neupotřebí nebo že jsou nepravdivé, protože přece oni jsou ti nelepší. Existuje dokonce termín Dunning-Krugerův efekt, který toto chování popisuje jako jev, kdy lidé s nízkou úrovní znalostí nebo schopností své schopnosti přeceňují, kdežto lidé, kteří umějí dost na to, aby zjistili pravdu, se častokrát velmi podceňují.
Kultura a výchova nesou svůj podíl
Na náš pohled na svět a tím pádem i zdravý rozum má velký vliv prostředí, ve kterém vyrůstáme a následně žijeme. Je často měněn kulturou, vzděláním nebo výchovou, ale rovněž i lidmi, se kterými se stýkáme. Například když jsme vyrůstali v rodině, která byla založena na předsudcích vůči ostatním, je pravděpodobné, že tyto předsudky nám nikdo nevyvrátí. Například otázka rasy, pohlaví nebo věku lidé s předsudky mohou považovat za zdravý rozum, přestože tyto názory jsou nepravdivé.
Abychom se zdravým rozumem začali řídit, je důležité vnímat realitu takovou, jaká je, a nenechat se zmást předsudky a pocity, které vnímáme.
Na jistý pokus o vysvětlení, proč zdravý rozum není běžný, se podívejte zde.