Ztracené město Dzibilchaltún a jeho 7 tajemných panenek
Foto: Foto od Infrogmation nebo zesnulého rodiče Infrogmation / Creative commons, CC-BY-SA
Během 20. století byl v hloubi Yucatanského poloostrova objeven záhadný chrám, v jehož středu bylo nalezeno sedm tajuplných panenek. Jaký je význam Dzibilchaltúnu a těchto loutek s podivnými proporcemi?
Dějiny objevení místa
Těsně před druhou světovou válkou pobýval v Méridě, hlavním městě mexického státu Yucatán, americký archeolog Wyllys Andrews IV. Andrews se během pobytu ve Střední Americe doslechl o opuštěné otevřené kapli severně od města na pozemcích haciendy Chablekal a chtěl ji prozkoumat. Jeho cílem bylo najít zejména exempláře koloniální španělské keramiky, které se v lokalitě mohly nacházet. Když Andrews dorazil na místo, místní průvodce mu řekl, že se oblast jmenuje Dzibilchaltún, což v místním mayském dialektu znamená „místo psaní na plochých kamenech".
Archeologa nejvíc zajímala centrální kaple a rozhodl se místo prozkoumat. Chrám, později nazvaný jako Chrám sedmi panenek, v minulosti sloužil jako observatoř. Přesto však toto místo ukrývá celou řadu tajemství. Tím největším z nich pak jsou právě samotné panenky – sedm postav s výraznými pohlavními orgány. Jaký je jejich význam?
Sedmero panenek
Jedna z panenek má například vztyčený výrazný falus. Jiné nálezy ze střední Ameriky naznačují, že podobné sochy měly zdůrazňovat mužnost, kterou museli mít silní vládci, stejně jako válečníci a hráči starověkých míčových her. Falus byl důležitým ukazatelem mužské hegemonie a elitních rituálních privilegií, symbolem mužské dominance a vitality. Co však takové figurky dělají v observatoři?
Význam panenek v chrámu
Plodnost bývá obecně často spojována s ročními obdobími, a je tedy možné, že panenky jistým smyslem symbolizovaly například období úrody či naopak setby. Výsev tehdy stanovovali kněží na základě pozorování slunce, které určovalo ideální dobu setí.
Další možností je, že obliba mužského falu v mayském umění znázorňovala schopnost královských mužů provádět nezbytný veřejný rituál, a to perforaci penisu neboli pouštění krve z předkožky. Jednalo se zjevně o úkon spojený s plodivou silou ženského menstruačního cyklu, přičemž každé pohlaví hrálo svou roli v plodnosti své země.
Podle některých nejnovějších názorů byl Chrám sedmi panenek postaven k označení hvězd Orionu na nebeském rovníku kolem roku 200 př. n. l. Sedm panenek by mohlo představovat řadu hvězd, které tvoří štít, který Orion drží před svým tělem. To ještě není v rozporu s teorií o králi a jeho šlechticích, kteří si při rituálu propichovali penisy. Místo rituálu plodnosti pro dobrou úrodu obilí mohlo jít o rituál z astrologických důvodů. Koneckonců panenky vypadají méně rafinovaně než pozdější mayské umění a mohly by klidně pocházet z této doby.
Místo plné záhad
Chrám v Dzibilchaltúnu není tajemný jen díky nálezu sedmi panenek. Na památkách a stélách ve městě je vytesáno mnoho dat a dalších nápisů, které rovněž přispívají ke snahám archeologů prolomit tajemství tohoto místa. V nedávné době badatelé například objevili skutečný název města, foneticky napsán na památce: Chi' y Chaan Ti' Ho. Nikdo neví, co to znamená. Je tak možné že toto místo ještě teprve odhalí svůj skutečný účel.