Nejnenažranější zvířata: Které druhy na Zemi jedí nejvíce jídla?
Potravu potřebují všichni žijící tvorové. Zvířata musí shánět potravu, aby se dostatečně nasytila a přežila. Záleží na velikosti a druhu zvířete, kolik toho potřebuje spořádat.
Potrava zvířat
Všeobecně je známo, že zvířata spolu bojují, když jim jde o potravu a o páření. Pokud jsou dostatečně nasyceni, neútočí na potenciální kořist.
Z čeho se potrava skládá? Jaký mají zvířata jídelníček?
Záleží na tom, zda se jedná o masožravce, býložravce či všežravce. Samozřejmě také záleží na velikosti určitého jedince. Každému je asi jasné, že například slon toho sežere víc než například liška.
Nenažraná zvířata
Existují ve zvířecí říši i druhy, které podléhají obžerství. Tedy sežerou větší množství potravy, než nutně potřebují. Některá zvířata vypadají, jako by byli nenasytní kvůli jejich velikosti, trávicímu systému nebo stravě. Mezi druhy zvířat, která toho hodně spořádají, je možné zařadit například modrou velrybu, krajtu barmskou, kolibříka nebo ďábla tasmánského.
Modrá velryba
Modrá velryba je považována za jednoho z největších tvorů ve zvířecí říši. Tak se asi není čemu divit, že modrá velryba má velký apetit. Jeden kus váží přibližně 200 tun a potřebuje sežrat 16 tun stravy denně.
Ačkoliv je zvíře obrovské, modré velryby žerou malé korýše, nazývané kril. Obsahují vysokou dávku proteinu a málo tuku. Jsou také dobrým zdrojem omega 3 mastných kyselin. Modrá velryba potřebuje miliony těchto drobných korýšů, aby byl její žaludek spokojený. Tito mořští živočichové potřebují kolem půl milionu kalorií na jedno sousto. Pro představu průměrný dospělý člověk zkonzumuje takovéto množství kalorií za 250 dní.
Krajta barmská
Krajta barmská se liší od ostatních nenasytných tvorů tím, že nejí často. Ale když už žere, tak se rozhodně nedrží zpátky. Tento plaz je jedním z největších druhů hadů na světě. Může dorůst až do sedmi metrů a může vážit až 90 kilogramů. Krajta barmská má pomalý metabolismus stejně jako většina hadů. Potřebuje jíst jednou za dva týdny. Porce jsou obrovské. Žere vysokou zvěř, kozy a aligátory. Kořist krajta spořádá celou s kostmi i zuby. Krajta barmská je schopná sežrat 50 % své velikosti na posezení.
Trávení krajty barmské
Zajímavé je, že krajta barmská nemusí mít svoji kořist až v žaludku, aby ji začala trávit. Trávení začíná již v momentě, jak se kořist dostane krajtě do tlamy. Celý proces trávení trvá obvykle pět až šest dní.
Kolibřík
Kolibřík má velice rychlý metabolismus. Jeho potrava sestává především z nektaru. Nektar má ovšem velmi nízkou nutriční hodnotu. Nektar je ve své podstatě voda s cukrem. Nektar je nepostradatelný pro přežití kolibříka. Je to kvůli tomu, že se jedná o nejmenší druh ptáka, který má jeden z nejrychlejších metabolismů. Jeho křídla dokážou mávat až osmdesátkrát za sekundu a jeho srdce bije dvacetkrát za sekundu, aby mohl dál létat.
Ďábel tasmánský
Patří do skupiny vačnatců. Ďábel tasmánský má dravou povahu. Dokážou svými silnými čelistmi rozdrtit kosti. Tím pádem mohou sežrat téměř vše, tedy hady, ptáky i savce. Zvíře váží asi 9 kilogramů a potřebuje denně spořádat okolo 0,91 kilogramů. V některých případech dokážou sežrat až 40 % jejich váhy na posezení. Mají srst hnědé či černé barvy, vypadá trochu jako medvídek. Je to největší masožravý vačnatec na světě.