Připravte se na středověk, může přijít každým dnem

Až dojde k opravdu silné erupci na Slunci, můžeme ho lehce zažít. Myslíme technologický středověk, samozřejmě.

Aktivitu Slunce nedokážeme předpovídat a přitom má na naše životy obrovský vliv. Velká solární bouře proběhla třeba v roce 1859. Následky nevídané erupce tehdy k Zemi dorazily během sedmnácti hodin a lidé v noci mohli číst noviny při svitu extrémně jasné polární záře, která dosahovala až do Karibiku. Svou silou tehdy solární bouře vyřadila z provozu nejnovější výkřik techniky v Evropě a Severní Americe – telegrafní vysílání; elektrické výboje přeskakovaly od sloupu ke sloupu, připomíná událost server Science Alert.com.

Návazná zkáza by byla rychlá

A teď si představte, co by podobně silná solární bouře provedla s naší civilizací, kterou de facto řídí počítače a která je závislá na elektřině, ptal se také magazín Téma. Náš dokonale propojený svět by navíc působil jako velké domino a po spálení jednoho systému by zkáza okamžitě přeskočila dál a dál.

Indie

Leckde na světě si to už vyzkoušeli v malém. V červenci 2012 v Indii zasáhl kolaps rozvodných sítí 670 milionů lidí, tedy 9 % všech obyvatel planety a víc lidí, než kolik má celá Evropská unie. Blackout trval skoro dva dny a šlo o největší hromadný výpadek proudu v historii. Zastaralá elektrorozvodná síť v Indii prostě nezvládla pokrývat potřeby tamní rychle rostoucí ekonomiky.

Takto by vypadalo sídliště při rozsáhlém blackoutu. Fotka od hpphtns / Shutterstock

Západ

Ušetřen není ale ani „vyspělý“ Západ. V srpnu 2003 bylo na severovýchodním pobřeží USA a Kanady 55 milionů lidí bez proudu dva dny. A měsíc nato blackout na osmnáct hodin odstřihl od elektřiny celkem 56 milionů Evropanů – převážně Itálie, ale i z části Švýcarska, Rakouska, Slovinska a Chorvatska.

Na jaře 2015 se na několik hodin ocitla bez proudu většina tureckých velkých měst, v čele s Istanbulem, a celkem 76 milionů lidí.

Astro(eko)nomické škody

Vědci spočítali, že po ekvivalentu solární bouře z roku 1859 by dnes jen Spojené státy stálo odstraňování následků během jednoho roku 2 biliony dolarů, tedy dnešních 50 miliard korun. Uvádění systémů do plného provozu by přitom zabralo celé desetiletí. A to mluvíme jen o technické stránce věcí, nikoliv o mrtvých lidech, zvířatech a astronomických ekonomických škodách, který by měl energetický „blackout“ na svědomí, varuje Science Alert.

Během chvíle středověk

Z vteřiny na vteřinu by nefungovalo skoro nic – v bytech by přestala téct voda, svítit světla, hřát topení, vpadl by internet i telefonní sítě, v lékárně by vám nevydali léky, u benzinky byste nenatankovali, zkolabovalo by zásobování obchodů. Trvat to několik dní, nervozita a agresivita ve společnosti by extrémně narostla, začalo by docházet k rabování a násilnostem.

Čekání na erupci

Poslední velká solární bouře se odehrála v roce 2012, proud nabitých částic ale naštěstí naši planetu minul. Příště už takové štěstí mít nemusíme – pravděpodobnost, že během zhruba deseti let má velká solární bouře poničit Zemi, odhadli vědci na 12 procent.

Zdroj: www.sciencealert.com, https://blogs.scientificamerican.com. Úvodní fotka od Juergen Faelchle / Shutterstock: Velká sluneční erupce – Prvky snímku pořízené agenturou NASA.