Potraviny vyhazované do směsného odpadu produkují 10 % celosvětových emisí

Stává se vám, že vám zbydou nakoupené potraviny, nebo uvařené pokrmy, které jste nestihli sníst? Patříte zřejmě patříte k těm, kteří plýtvají potravinami. A kam s nimi potom zamíříte? Mnoho lidí je stále vyhazuje do komunálního směsného odpadu, kde tvoří až čtvrtinu objemu popelnic. Nejen, že tak zbytečně zabírají místo, ale zároveň není šance na efektivní využití potravinového odpadu. A k tomu navíc při svém rozkladu na skládkách produkují extrémně velké množství metanu – skleníkového plynu s velkým dopadem na životní prostředí, který je až 86krát silnější než oxid uhličitý.

Každý člověk vyhodí 79 kg potravin ročně

Věděli jste, že celosvětově vyprodukuje každý z nás v průměru 79 kg potravinového odpadu za rok? Pokud bychom to nasčítali, tak se na celém světě vyhodí ročně více než miliarda tun jídla (v roce 2022 to bylo konkrétně 1,05 miliardy metrických tun, tedy 1,16 miliardy tun potravin, což se rovná 1/5 veškeré produkce). Ještě více alarmující na těchto údajích je však fakt, že i přes takové plýtvání potravinami bylo v tomto roce na světě více než 780 milionů lidí, kteří hladověli.

Celkem 1,3 jídla denně míří do popelnice

Z výše uvedených čísel týkajících se food waste v roce 2022 byly domácnosti zodpovědné za cca 60 % odpadu, tedy za 631 milionů metrických tun. Zbývajících 40 % si připisují potravinářské služby a maloobchod. Jen v domácnostech po celém světě se tedy den co den vyplýtvá ekvivalent nejméně jedné miliardy jedlých potravin, což můžeme přepočítat na 1,3 jídla denně pro každou osobu na světě trpící hladem (celkově na světě hladoví 783 milionů lidí, přičemž přibližně třetina lidstva čelí nedostatku potravin). Kromě těchto ekonomických a etických faktorů je však třeba zmínit i ekologický dopad, a to ten, že ztráta potravin a plýtvání vytváří 8–10 % celosvětových emisí skleníkových plynů, tedy téměř pětinásobek celkových emisí z leteckého sektoru. Nadměrným plýtváním potravinami tak tedy nejen zatěžujeme náš rozpočet, ale vědomě ničíme životní prostředí.

Plánujme a třiďme bioodpad

Z výše uvedených čísel vyplývá, že je třeba přistupovat k problematice plýtvání potravinami opravdu vážně a dělat vše pro to, abychom šetřili nejen svou peněženku, ale snížili i uhlíkovou stopu. Začít bychom měli již v samotných obchodech, kde je ideální nakupovat podle předem připraveného seznamu na základě jídelníčku vypracovaného na několik dnů dopředu. Dále je třeba dodržovat zásady správného skladování potravin a snažit se všechny nakoupené potraviny zpracovat.

V mnoha případech stojí za zbytečným vznikem potravinového odpadu neznalost týkající se expirace poživatelnosti potravin. Je velký rozdíl v označení „spotřebujte do“ – kdy je datum, do kterého musí být potravina zkonzumována, jasně dané. Pokud je ale trvanlivost potraviny označena termínem „minimální trvanlivost“, pak se jedná o doporučené datum výrobcem, kdy daný produkt neztrácí na kvalitě, potravinu ale můžeme konzumovat i po tomto datu.

Dále bychom se také měli důkladně naučit, co patří do bioodpadu, a pokud nám nějaké ty potravinové zbytky, které lze vytřídit do bioodpadu či na kompost, zůstanou, měli bychom je namísto do kontejnerů na směsný odpad, vytřídit do kompostu, nebo do sběrných nádob označených hnědou samolepkou, kde dáme tomuto bioodpadu šanci, aby z něj vznikl kompost, nebo byl přeměněn na elektřinu a plyn v bioplynových stanicích.

Až se tedy příště budete rozhodovat, co nakoupit, nebo co udělat se zbytky v kuchyni, pamatujte nejen na střídmost, ale také na základní pravidla, jak třídit bioodpad. Ušetříte tak v mnoha směrech a ještě uděláte pořádný kus práce pro životní prostředí.

Zdroje: Biocycle.net; unep.org